Zásah izraelského letectva u syrsko-libanonské hranice

Agentura Reuters ve středu informovala o útočné aktivitě izraelského letectva poblíž syrsko-libanonské hranice. Podle syrských oficiálních zdrojů útok zasáhl a poškodil vojenské výzkumné centrum v oblasti Jamraya severně od hlavního města Damašku. Centrum se zaměřuje na výzkumchemických zbraní - a právě ty jsou pro Izrael zdrojem obav. Mohly by se totiž dostat do rukou jednak sunnitským radikálům v samotné Sýrii, jednak k šíitskému teroristickému hnutí Hizballáh, které má v Libanonu základnu a je dlouhodobě podporováno režimem Bašára Asada. Sýrie rovněž uvedla, že útok zasáhl blízkou budovu, zranil 5 lidí a dva zabil.

O útoku byly nejspíše předem informovány Spojené státy americké. Podle nich měl být ale zamýšleným cílem konvoj převážející protiraketové střely ruské výroby (SA-17) na základny Hizballáhu v Libanonu. Izraelský ministr obrany Ehud Barak se ke středečnímu náletu vyjádřil teprve v neděli – na bezpečnostní konferenci v Mnichově. „Je to další důkaz toho, že to, co říkáme, myslíme vážně. Říkáme, že by nemělo být přípustné převážet moderní zbraně libanonskému Hizballáhu ze Sýrie, pokud Asad padne.“ Komentáře v oficiálních izraelských mediích při informování o události už dříve několikrát zdůraznily, že Izrael nikdy nedovolí převoz moderních zbraní (nejen chemických, ale i zmiňovaných protiraketových střel nebo raket dlouhého doletu SCUD) do rukou Hizballáhu, který je blízkým spojencem jak Sýrie, tak i Íránu. Kdyby Hizballáh tyto zbraně skutečně vlastnil, došlo by k vychýlení

 mocenské rovnováhy v regionu. Připomeňme, že mezi stěžejní cíle hnutí Hizballáh patří zničení státu Izrael a omezení vlivu Západu (zejména pak USA) na Blízkém východě.

Reakce zahraničí

Syrský prezident Bašár Asad na Baraka reagoval prohlášením, že Izrael svým činem pouze odhalil svou skutečnou roli – tou je podle něj oslabení a destabilizace Sýrie. Izraelskou operaci je možné vnímat jako varování syrským autoritám i Hizballáhu. Ruský ministr zahraničí už ve středu prohlásil, že pokud se informace o útoku potvrdí, jedná se o jednoznačné porušení Charty OSN. Jde o nevyprovokovaný cíl na území svrchovaného státu, a to je podle něj neakceptovatelné, ať útok ospravedlňují jakékoliv motivy. Íránské ministerstvo zahraničí jej označuje za zjevné napadení založené na politice Západu s cílem oslabit stabilitu Sýrie. Zástupce íránského ministra zahraničí varoval, že tento útok bude mít pro Tel Aviv závažné důsledky. 

Libanonské šíitské hnutí Hizballáh bylo založeno v roce 1982 s podporou Íránu. Odhaduje se, že má asi tisícovku aktivních bojovníků, ale je jich schopen mobilizovat až 10 000.

Odlišné zdroje o události poskytují odlišné informace. Jak už bylo řečeno – zatímco syrská oficiální média tvrdí, že cílem bylo výzkumné centrum v oblasti Jamaraya, západní zdroje mluví o útoku na konvoj převážející zbraně ze Sýrie do Libanonu. Sýrie ale existenci takového konvoje popřela.

Sýrie a Izrael jsou od deklarace izraelské nezávislosti z roku 1948 oficiálně stále ve válečném stavu. Od Šestidenní války v roce 1967 Izrael okupuje syrské území Golanských výšin. Většina analytiků se přesto shoduje, že navzdory vzrůstajícímu napětí mezi oběma státy je vojenská odpověď ze strany Damašku nepravděpodobná. Prezident Asad čelí vlastní vnitrostátní válce a Hizballáh sám nemá dostatečné prostředky na konfrontaci s Izraelem. Největším nebezpečím tak zůstávají biologické a chemické zbraně, jejichž kontrola se v Sýrii stává podobně nepřehlednou, jako celý konflikt.