Zástupci všech sedmadvaceti zemí Evropské unie se ve čtvrtek
sjeli do Bruselu, aby se dohodli na společném rozpočtu na období příštích sedmi
let (2014 – 2020). Odehrálo se tak utkání o evropské miliardy, v němž
každý stát usiloval o vyjednání co nejvýhodnějších podmínek, a v němž
navíc všichni drželi eso v rukávu v podobě práva veta. Přesto se
sedmadvacítka nakonec dohodla se sumě 960 miliard eur – poprvé v historii
EU je to částka nižší než předchozí rok, a to o celá 3%.
Kromě individuálních zájmů jednotlivých států hrály roli dva
protichůdné proudy v názorech na směřování evropské integrace:
centralistický a národní. Páteční návrh je jednoznačným vítězstvím národního
křídla v čele s Velkou Británií, která volá po nižší regulaci, menším
přerozdělování a větších pravomocech pro národní státy. Vítězství je to ale
pravděpodobně jen dočasné. Aby byl totiž návrh schválen, je zapotřebí souhlasu
Evropského parlamentu, který se k výrazným škrtům netváří vůbec nadšeně.
Právo zamítnout návrh využil v minulosti jen dvakrát, naposledy
v roce 1986, předsedové čtyř nejsilnějších frakcí se už ale vyjádřili, že
tak nízký rozpočet je pro ně nepřijatelný. Snížil by podle nich
konkurenceschopnost Evropy a omezil její manévrovací prostor na poli světové
ekonomiky i politiky.
Protichůdné představy
Konečnou podobu návrhu po celonočním jednání
předložil Evropské radě její předseda Herman van Rompuy. Jako první pak o jeho
schválení informoval na svém twitteru. Přestože se jedná o kompromis přijatelný
pro všechny, velké rozdíly v představách o podobě a směřování Evropské unie
samozřejmě přetrvávají. Francouzský prezident Francois Hollande,
nejvýznamnější zastánce hlubší integrace Evropy, už v úterním projevu
v Evropském parlamentu nepřímo kritizoval postoj britského premiéra DavidaCamerona. „Evropa nemůže být jen součtem národů, z nichž každý si
vybírá v Unii, co se mu zdá užitečné,“ řekl ve Štrasburku. Odmítl potřebu
rekonstrukce Unie ve prospěch jednotlivých národních parlamentů – naopak
zdůraznil potřebu větší spolupráce nejen v ekonomice, ale i
v kultuře, bezpečnosti a jiných oblastech. Škrty v rozpočtu podle něj
nejsou cestou vedoucí z krize.
 |
Francois Hollande je
jedním z nejsilnějších zastánců hlubší evropské integrace a důslednější
vzájemné spolupráce.
|
Ve svém postoji se v hlavních bodech shoduje i
s italským premiérem Mariem Montim nebo předsedou Evropského parlamentu
Martinem Schultzem. Ten tvrdí, že Evropu dostalo do krize prosazování postoje
„více trhu a méně Bruselu.“ A v tomto názoru v parlamentu rozhodně
není sám, což znovu potvrzuje, že čerstvě schválený návrh úsporného rozpočtu to
ve Štrasburku opravdu nebude mít lehké.
V opozici stojí již zmiňovaný David Cameron, ale
například i Česká republika v čele s premiérem Petrem Nečasem. Oba
považují současný návrh za úspěšný – Cameron už před začátkem jednání pohrozil
vetem, pokud nedojde ke snížení částky z minulého období. Při porovnávání
celkové rozpočtové sumy je zároveň potřeba si uvědomit, že zatímco
v letech 2007 – 2013 se jednalo o částku schválenou pro 25 členských zemí,
tentokrát se bude muset rozdělit mezi 28 členů (vč. přistupujícího Chorvatska).
Návrh nakonec uvítala i německá kancléřka Angela Merkelová. Předseda Evropské
komise José Manuel Barroso jej označil za přijatelný kompromis, přestože by prý
preferoval raději ten původní listopadový, který počítal s částkou o
několik miliard vyšší.
Evropský parlament bude o návrhu rozpočtu na léta 2014 -
2020 rozhodovat v červenci.
.gif)
Žádné komentáře:
Okomentovat