5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Bulhaři protestují

Bulharsko, země s nejnižším průměrným měsíčním příjmem na obyvatele v Evropské unii, prožívá největší protesty za posledních 15 let. Jako bezprostřední rozbuška zapůsobily rychle rostoucí ceny za elektřinu, důvodů k nepokojům je ale více – růst nezaměstnanosti, zvyšování daní, zmrazení platů i důchodů a v neposlední řadě korupce ve státní správě. Napětí dále rozdmýchalo odstoupení ministra financí Simeona Djankova, které na veřejnost zapůsobilo jako signál, že vládní hospodářská politika nefunguje. Ve středu ohlásil rezignaci svého kabinetu i předseda vlády Boiko Borisov. Protesty si vyžádaly jeden život a nejméně 25 zraněných a pokračovaly také v neděli, kdy do ulic Sofie vyšlo asi 200 000 lidí.

2. „Závěrečná fáze“ bojů v Mali

Francouzský prezident Francois Hollande v sobotu oznámil, že operace v Mali vstupuje do závěrečné fáze. Těžké boje se minulý týden odehrály především na severu země, poblíž hranice s Alžírskem. V pohoří Ifoghas bylo ve čtvrtek zabito 65 radikálních islamistických povstalců, ale také 13 vojáků z Čadu, francouzských spojenců, jimž Hollande vyjádřil svou úctu. „Naši přátelé z Čadu včera zahájili útok, který byl velmi tvrdý a se značnými ztrátami na životech,“ řekl. „Chtěl bych tímto ocenit jejich práci.“ Na stranu Francouzů se přidala také sekulární skupina Tuaregů, kteří původně podporovali islamisty. Novou pomoc nabídly i Spojené státy, které posílají své bezpilotní letouny na základnu v Nigeru, aby odtud mohly sledovat bojiště v Mali a poskytovat spojeneckým jednotkám informace o rozmístění sil.

3. Cipi Livniová šéfkou mírových rozhovorů s Palestinci 

Izrael má svou novou ministryni zahraničí – premiér Benjamin Netanjahu jí jmenoval bývalou důstojnici Mosadu a bývalou předsedkyni strany Kadima Cipi Livniovou. Zároveň bude plnit funkci hlavní vyjednavačky v mírových rozhovorech s Palestinci. Její nová středová strana Ha-Tnu´a, zformovaná v listopadu loňského roku, získala v lednových volbách do stodvacetičlenného Knessetu 6 křesel. Je první stranou, která vstupuje do koalice s vítězným blokem premiéra Netanjahua. Jmenování přichází v době nového vyostření situace v židovské osadě Hebron na Západním břehu Jordánu. Ve vězení tady zemřel třicetiletý Palestinec Arafat Jaradat, který byl podle palestinských oficiálních zdrojů ještě před týdnem v době zatčení zcela zdráv. Palestinci obviňují izraelskou rozvědku z Jaradatova utýrání, na protest vyhlásily tři tisícovky palestinských vězňů v izraelských vězeních jednodenní hladovku. Podle Izraelců byl příčinou smrti srdeční záchvat.

4. Itálie jde k volbám 

Miliony Italů čekají v neděli a v pondělí klíčové parlamentní volby, jejichž výsledek daleko přesahuje hranice země s třetí největší ekonomikou v eurozóně. Reálné šance na úspěch v nich totiž má průmyslový a mediální magnát Silvio Berlusconi, který byl loni po sérii skandálů a vyhrocení dluhové krize nucen na post předsedy vlády rezignovat. Jeho vítězství by pravděpodobně znamenalo nejen omezení úsporných opatření a další zadlužování Itálie, ale také nejasné vyhlídky pro zahraniční investory. Favoritem voleb je podle průzkumů Pier Luigi Berani, předseda hlavní italské středo-levé Demokratické strany. S oběma se utkají také strany odcházejícího premiéra Maria Montiho nebo bývalého komika a vůdce nedávných protestů Beppe Grilla.

5. Vůdce militantní organizace Laškare Džhangvi zatčen

Pákistánským jednotkám se v pátek podařilo dopadnout a zatknout Malika Ishaka – hlavu sunnitské skupiny Laškare Džhangvi, která se přihlásila k posledním bombovým útokům na tržišti v pákistánském městě Kvéta. Laškare Džhangvi, usilující o výhradně sunnitský Pákistán, je na seznamu teroristických organizací USA a Pákistánu kvůli mnoha svým útokům na civilní cíle, především na komunitu Hazárů. Ishak strávil v minulosti za mřížemi už 14 let – obvinění ze zabíjení šíitských muslimů mu ale nikdy nebylo dokázáno. Propuštěn byl v červenci 2011. Páteční zatčení přichází necelý týden po útoku v Kvétě. 

Režim: Student.

Je to tak. Semestr začal se vším všudy, což nevyhnutelně znamená méně prostoru pro shromažďování a interpretaci zahraničních zpráv (kéž by už konečně vymysleli ten nafukovací čas!).

Tedy: pět důležitých událostí týdne tady každé pondělí najdete i nadále. Ale budou osekané na zcela základní informace, případně doplněné o odkazy k dalším podrobnostem. Věřím, že i v této podobě si najdete chvíli k jejich pročtení :)

Přeji úspěšný únor, březen, duben… a vlastně celý život! Ať už je vyplněný čímkoliv.

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Rezignace papeže Benedikta XVI.

2. Nukleární test KLDR

3. Co řekl Obama v Kongresu?

4. Meteorit nad Čeljabinskem

5. Bombový útok na pákistánském tržišti

Bombový útok na pákistánském tržišti

Na dálku odpálená nálož v sobotu zabila nejméně 81 lidí a dalších asi 180 jich zranila. Bomba vybuchla v odpoledních hodinách na přeplněném tržišti ve městě Kvéta, kde žije mnoho příslušníků hazárské komunity. Hazárové jsou mongolského původu – podle legendy jsou to potomci Čingischána a jeho vojsk, která přitáhla do Afghánistánu ve 13. století – a vyznávají převážně šíitský islám.  Ve městě Kvéta žije Hazárů okolo 600 000. V Pákistánu se obětmi útoku nestali zdaleka poprvé. Podle organizace Human Rights Watch  byly v zemi jen za minulý rok zabity celé čtyři stovky šíitů. K sobotnímu útoku se přihlásilo militantní sunnitské hnutí Laškare Džhangvi.

Meteorit nad Čeljabinskem

Doslova jako blesk z čistého nebe zapůsobila na překvapené pozorovatele páteční exploze meteoritu nad jižním Uralem. Tlaková vlna, která rozbila okenní tabulky v okruhu více než sta kilometrů a rozbořila přibližně tři tisícovky budov, zranila přes tisíc lidí. Většina z nich utrpěla jen lehké řezné rány, stav některých je ale vážný. Podle lékařů je na tom nejhůře žena, která si zlomila páteř, a musela být letecky přepravena do moskevské nemocnice. V oblasti navíc panují dvacetistupňové mrazy – hlavní prioritou je teď proto oprava zničených oken. Podle gubernátora by měla trvat nejdéle dva týdny. Celkové škody se odhadují na jednu miliardu rublů, tedy asi 630 milionů korun.

Co řekl Obama v Kongresu?

Koncem ledna podruhé zvolený prezident Barrack Obama přednesl v americkém Kongresu tradiční projev o stavu Spojených států, který v přímém přenosu sledovaly desítky milionů Američanů. Zabýval se v něm nejen svými silnými tématy jako je ekonomický růst a ochrana životního prostředí, ale zdůraznil i mnohé záležitosti zahraniční politiky – například stažení vojáků z Afghánistánu nebo vztah k Severní Koreji a Íránu. Představil také plán na posílení kybernetické bezpečnosti, která musí čelit stále důmyslnějším výzvám. Průmyslová špionáž, ze které Amerika obviňuje především čínské hackery, se loni stala velkým tématem nejen pro americké bezpečnostní experty. Tradice zpráv o stavu unie v USA sahá až do doby prvního prezidenta George Washingtona.

Nukleární test KLDR

Severní Korea v úterý uskutečnila svůj v pořadí třetí jaderný test, před kterým koncem ledna varovala USA i Jižní Koreu. Nedlouho nato oznámila plán na další dva nukleární pokusy, které podle ní mají přimět Spojené státy k diplomatickým jednáním. „Naše země se nikdy neskloní před žádnými rezolucemi,“ prohlásil v úterý na konferenci OSN severokorejský diplomat Čon Jong-rjong. Konání KLDR důrazně odsoudila nejen OSN, ale i Írán, Rusko a tradiční hospodářský partner Severní Korey – Čína. Ta dokonce pohrozila omezením hospodářské pomoci, která je pro obyvatele KLDR spolu s mezinárodní potravinovou pomocí doslova existenční záležitostí.

Rezignace papeže Benedikta XVI.

Benedikt XVI. v pondělí zaskočil celý svět, když po oznámil svou rezignaci. Posledním papežem, který se své funkce dobrovolně vzdal, byl Celestýn V. v roce 1294. Papežský stolec pak opustil ještě Řehoř XII. v roce 1415, který byl ale odvolán v době rozkolu v církvi. „Mé síly kvůli pokročilému věku již nejsou vyhovující pro adekvátní výkon úřadu,“ pronesl šestaosmdesátiletý Benedikt, vlastním jménem Joseph Ratzinger, který stál v čele katolické církve necelých 8 let. Jeho rozhodnutí bylo ve světě přijato s velkým překvapením a obdivem. Jak ale upozornil generální sekretrář České biskupské konference Tomáš Holub, Benedikt XVI. už po svém zvolení v roce 2005 prohlásil, že nebude-li schopen naplno vykonávat svůj úřad, odstoupí. Nový nástupce, o jehož jméně se vzápětí začalo diskutovat, bude nejspíše zvolen už do začátku velikonočních svátků.

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. EU: návrh rozpočtu schválen

2. Atentát v Tunisku

3. Čínský Nový rok

4. Írán a Egypt: oteplení vztahů?

5. Kdo je John Brennan?

Kdo je John Brennan?

Novým šéfem americké zpravodajské služby CIA se pravděpodobně stane blízký spolupracovník Barracka Obamy a hlavní poradce pro boj s terorismem John O. Brennan. Jeho nominaci musí schválit nejprve senátní výbor pro zpravodajské služby a nakonec i plénum Senátu. Brennan pro CIA pracoval už za bývalého prezidenta Georgie Bushe a je jedním z hlavních zastánců používání bezpilotních letounů pro likvidaci teroristických vůdců. Právě ty vyvolávají v Americe i ve světě mnohé kontroverze – především kvůli vedlejším civilním obětem.

Írán a Egypt: oteplení vztahů?

12. summit Organizace islámské spolupráce v Káhiře, kterého se účastnili zástupci 57 států, se zabýval především krizemi v Sýrii a v Mali. Kromě jiného ale přinesl sblížení vztahů mezi tradičními rivaly muslimského světa – šíitským Íránem a sunnitským Egyptem. Mahmúd Ahmadínežád přijel do Egypta jako vůbec první íránský prezident od revoluce v roce 1979. A rovnou svému egyptskému protějšku Muhamadu Mursímu nabídl strategické spojenectví a finanční půjčku. Zásadní rozpory ovšem trvají dál – Ahmadínežád s Mursím se například zcela rozcházejí v pohledech na syrskou otázku.

Čínský Nový rok

Neděle 10. února byla prvním dnem nového roku, jehož příchod provázely tradiční mohutné a bujaré oslavy milionů Číňanů. Mrazivý vzduch v Pekingu v noci na neděli prozářila oslňující smršť barevných ohňostrojů – prosba vlády, která kvůli mimořádné smogové situaci apelovala na jejich omezení, tak v hlavním městě nebyla vyslyšena a Číňané přivítali rok Hada se vší parádou.

Atentát v Tunisku

Tuniskem otřásají největší nepokoje od arabského jara (2011), kdy byl svržen prezident Zín Abídín ibn Alí. Ve středu ráno došlo k atentátu na jednoho z nejvýraznějších představitelů opozice, Šukrího Bilajda, který dlouhodobě kritizoval vládu islamistické Strany obnovy. Mimo jiné vyčítal premiéru Hamádí Džibálímu, že ponechává příliš volnou ruku vojenskému křídlu své strany. Nepokoje, které atentát vzápětí po Bilajdově smrti vyvolal v několika tuniských městech, se tak proměnily v otevřené protesty proti současné vládě. Někteří, mezi nimi i Bilajdova rodina, z atentátu obviňují právě Stranu obnovy.

EU: návrh rozpočtu schválen

Zástupci všech sedmadvaceti zemí Evropské unie se ve čtvrtek sjeli do Bruselu, aby se dohodli na společném rozpočtu na období příštích sedmi let (2014 – 2020). Odehrálo se tak utkání o evropské miliardy, v němž každý stát usiloval o vyjednání co nejvýhodnějších podmínek, a v němž navíc všichni drželi eso v rukávu v podobě práva veta. Přesto se sedmadvacítka nakonec dohodla se sumě 960 miliard eur – poprvé v historii EU je to částka nižší než předchozí rok, a to o celá 3%.

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Co se děje v Mali?

2. Nekončící katastrofa v Sýrii

3. Zásah izraelského letectva u syrsko-libanonské hranice

4. Jihokorejská vesmírná družice

5. Sebevražedný útok v Iráku

Sebevražedný útok v Iráku

Nejméně 33 lidí bylo zabito a dalších 70 zraněno ve městě Kirkúk na severu Iráku poté, co na zdejší policejní velitelství v neděli zaútočil sebevražedný atentátník spolu s dalšími ozbrojenci. Auto, ve kterém vybuchla nastražená bomba, bylo podle svědků maskováno tak, aby vypadalo jako policejní. Dva útočníci, oblečení do policejních uniforem a vest s výbušninami, po výbuchu bomby napadli sídlo policie s ručními granáty a pistolemi.

Jihokorejská vesmírná družice

Třetí pokus Jižní Korey vynést vlastní satelit na oběžnou dráhu byl úspěšný. Předchozí snahy v letech 2009 a 2010 selhaly kvůli technickým chybám. Podle jihokorejského ministra pro vzdělání, vědu a technologie teď země úspěšně vykročila k tomu stát se „vesmírným národem“. „Více se soustředíme na vesmírný výzkum, abychom se do vesmíru s naší vlastní technologií dostali do roku 2020,“ dodal.

Zásah izraelského letectva u syrsko-libanonské hranice

Agentura Reuters ve středu informovala o útočné aktivitě izraelského letectva poblíž syrsko-libanonské hranice. Podle syrských oficiálních zdrojů útok zasáhl a poškodil vojenské výzkumné centrum v oblasti Jamraya severně od hlavního města Damašku. Centrum se zaměřuje na výzkumchemických zbraní - a právě ty jsou pro Izrael zdrojem obav. Mohly by se totiž dostat do rukou jednak sunnitským radikálům v samotné Sýrii, jednak k šíitskému teroristickému hnutí Hizballáh, které má v Libanonu základnu a je dlouhodobě podporováno režimem Bašára Asada. Sýrie rovněž uvedla, že útok zasáhl blízkou budovu, zranil 5 lidí a dva zabil.

Nekončící katastrofa v Sýrii

60 000 lidských životů. Nejméně tolik si jich podle OSN od března 2011 vyžádal konflikt v Sýrii. Země na území starobylé Mezopotámie, které v minulosti patřilo Perské, Byzantské i Osmanské říši, se tak stala nejkrvavějším symbolem arabského jara. O konfliktu se přitom mluví stále méně – anebo je to možná jen dojem vyvolaný tím, že se o něm mluví příliš dlouho. A co trvá dlouho, pomalu ale jistě začíná postrádat naléhavost. Ta je ale v případě Sýrie více než namístě.

Co se děje v Mali?

Spojenecká vojska Francie a Mali v pondělí obklíčila město Timbuktu a dva dny na to se jim podařilo obsadit poslední významné centrum na severu země: město Kidal. Vojenská operace s názvem Serval tím ale ještě nekončí. Jednotky radikálních islamistů, které města opustily téměř bez odporu, se stahují do pouštních oblastí a do hor. Podle odborníků v nich skrývají těžké zbraně. Kromě kontroly dobytých území a pronásledování ukrytých jednotek budou vojáci, mezi nimi pravděpodobně i ti čeští, zapojeni do výcviku maliské armády. Proč ale Francouzi vůbec v Mali zasahují? A co jejich intervenci předcházelo?