Atentát v Tunisku

Tuniskem otřásají největší nepokoje od arabského jara (2011), kdy byl svržen prezident Zín Abídín ibn Alí. Ve středu ráno došlo k atentátu na jednoho z nejvýraznějších představitelů opozice, Šukrího Bilajda, který dlouhodobě kritizoval vládu islamistické Strany obnovy. Mimo jiné vyčítal premiéru Hamádí Džibálímu, že ponechává příliš volnou ruku vojenskému křídlu své strany. Nepokoje, které atentát vzápětí po Bilajdově smrti vyvolal v několika tuniských městech, se tak proměnily v otevřené protesty proti současné vládě. Někteří, mezi nimi i Bilajdova rodina, z atentátu obviňují právě Stranu obnovy.

Předseda Strany obnovy Rašíd Ghanúší atentát důrazně odsoudil s tím, že takový čin „ohrožuje revoluci a stabilitu, z čehož budou mít prospěch jen nepřátelé revoluce a vlády.“ A přidal se k němu i premiér Džibálí. Atentát označil za „teroristický čin nejen proti Bilajdovi, ale proti celému Tunisku.“ Oznámil rozpuštění vlády a svěření Tuniska do rukou úřednického kabinetu do doby, než se budou konat další volby. Jeho vlastní strana to však odmítla. Džibálí ale pohrozil rezignací, pokud jeho požadavek nebude přijat. V pátek, kdy se konal Bilajdův pohřeb, se po celé zemi vzedmula vlna protestů proti vládě. Největší odborová organizace svolala generální stávku. Přibližně tři tisícovky podporovatelů vlády na to zareagovaly v sobotu demonstracemi v hlavním městě Tunisu. Někteří z nich vykřikovali protifrancouzská hesla, obviňujíc bývalou koloniální mocnost z vměšování do záležitostí v severní Africe.

Přechodná vláda?

Tunisko po svržení starého režimu dosud nemá novou ústavu. V říjnu 2011 bylo zvoleno Národní ústavodárné shromáždění pověřené jejím vypracováním. Právo šaría by v ní ani podle Ghanúšího zakotveno být nemá. Na konečnou podobu ale kvůli politickým neshodám Tunisané stále čekají. Nejbližší parlamentní volby jsou naplánovány na letošní červen – do té doby by při současných nepokojích podle premiéra Džibálího neměli vládnout politici, ale jím vybraní nestraničtí úředníci.

Hamádí Džibálí byl strávil za starého režimu 15 let za mřížemi – obviněn byl z pokusu o státní převrat. 

Nový kabinet chce představit v průběhu příštího týdne. „Všichni ministři budou nezávislí, včetně ministra vnitra, spravedlnosti a zahraničí. Pokud bude taková vláda jmenována, budu pokračovat ve svých povinnostech premiéra. Pokud ne, požádám prezidenta republiky, aby našel jiného kandidáta k sestavení vlády.“ Jedná se podle něj o nejlepší řešení současné krize. Strana obnovy s ním ale nesouhlasí a vytýká mu, že se s nimi před vydáním prohlášení neporadil. Krize se ještě prohloubila v neděli, kdy odstoupili tři vládní ministři ze sekulární strany současného prezidenta Moncefa Marzoukiho. Prohlásili ale, že jejich rezignace se současnou událostí nesouvisí. „Už týden říkáme, že pokud nebudou nahrazeni ministři spravedlnosti a zahraničí, odstoupíme z vlády,“ uvedl člen strany Samir Ben Amor.

Demonstrace na podporu Strany obnovy, která se uskutečnila den po pohřbu Šukrího Bilajda, se nesla nejen v duchu provládních hesel, ale i v protifrancouzské náladě. Francie totiž stojí na straně sekulární opozice a muslimští demonstranti ji proto chtějí varovat před případným zasahováním do vnitřních záležitostí Tuniska. Kompromis mezi sekulárními a liberálními skupinami na straně jedné a provládními muslimy na straně druhé je zatím v nedohlednu. Bilajdova smrt se tak stala rozbuškou nových nepokojů ve státě, který bude muset od arabského jara ke skutečné demokracii ujít ještě dlouhou cestu.