5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Obamova návštěva Izraele

Americký prezident Barrack Obama se v sobotu vrátil ze své cesty na Blízký Východ, v rámci níž vůbec poprvé ve své funkci navštívil také svého hlavního spojence v oblasti – Izrael. Setkal se s premiérem Benjaminem Netanjahuem i se svým protějškem Šimonem Peresem. Všichni tři se shodli na tom, že jediným způsobem urovnání vztahů Izraele s Palestinci je vytvoření samostatného Palestinského státu. Podle Perese „není žádná jiná cesta, jak vytvořit lepší budoucnost.“ Spojené státy mezitím odsouhlasily finanční pomoc pro Palestinskou samosprávu ve výši půl miliardy dolarů. Obama zároveň požádal předsedu Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, aby odložil žalobu Izraele u Mezinárodního trestního soudu kvůli výstavbě nelegálních židovských osad na palestinských územích. Před návratem do Spojených států navštívil Obama také jordánského krále Abduláha II. a přislíbil humanitární pomoc skoro půl milionu syrských uprchlíků, kteří už do Jordánska přišli od začátku syrské občanské války.

2. Zimbabwe v referendu odhlasovalo změnu ústavy

Nová ústava, kterou minulý víkend v referendu schválila drtivá většina Zimbabwanů, umožňuje ukončení pětadvacetileté vlády autoritářského prezidenta Roberta Mugabeho. V Zimbabwe, které se dlouhodobě potýká s ohromným státním dluhem a s inflací v řádech stamilionů procent, bude prezident nově moci být zvolen pouze na dvě období. Státní moc bude navíc přerozdělena tak aby, její většina nenáležela hlavě státu. Devětaosmdesátiletý Mugabe, který občanům sám doporučil hlasovat pro změnu ústavy, se chce nicméně o post prezidenta v nejbližších volbách znovu ucházet. Soupeřem mu bude současný premiér a vůdce opozičního Hnutí za demokratickou změnu Morgan Tsvangirai. 

3. Čínský prezident Si Ťin-pching v Rusku

První zahraniční návštěva nového čínského prezidenta Si Ťin-pchinga mířila do Ruska – podle jeho vlastních slov za „nejdůležitějším strategickým partnerem“ Číny. Setkání s Vladimírem Putinem a vzájemná dohoda na užší obchodní spolupráci potvrdily prohlubování vztahů obou zemí. Podle agentury Reuters se „majitel největších zásob energetických surovin a jejich největší spotřebitel chtějí představit jako geopolitická protiváha Spojených států.“ Rusko a Čína se dohodly nejen na zvýšení dodávek ropy a zemního plynu do Číny, ale i na silnější armádní spolupráci zahrnující nákup a prodej zbraní a zbrojních licencí. Si Ťin-pching se v sobotu setkal také s ruským premiérem Dimitrijem Medveděvem, kterému řekl, že návštěva Moskvy „naplnila stanovené cíle a daleko předčila očekávání.“

4. Sektářské násilí v Barmě

Ve městě Meikhtila v centrální Barmě propuklo ve středu násilí mezi buddhisty a muslimy, které si za tři dny vyžádalo více než 20 obětí na životech. Střety vyvolala hádka muslimského majitele zlatnictví a jeho buddhistických zákazníků. Prezident Thein Sein v pátek vyhlásil stav nouze. Do Meikhtily, kde bylo zničeno asi 150 budov, byla povolána policie, abyuklidnila situaci. Několik tisíc muslimů, kteří jsou v Barmě pronásledovanou menšinou, narychlo opustilo své domy. Přibližně dvě tisícovky z nich zůstávají pod policejní ochranou. Násilí se do střední Barmy rozšířilo ze západu země – v loňském roce zde bylo zapáleno pět mešit a etnický konflikt mezi rakhinskými buddhisty a rohingyjskými muslimy zanechal více než stovku tisíc lidí bez domova a vyžádal si stovky obětí.

5. Bývalý pákistánský prezident Mušaraf se vrátil z exilu

Parvíz Mušaraf, který se po vojenském převratu v roce 1999 postavil do čela Pákistánu a před čtyřmi lety byl nucen rezignovat a odjet do exilu, se nyní krátce před plánovanými květnovými parlamentními volbami vrátil do země. Učinil tak navzdory hrozbám členů hnutí Taliban, kteří ho chápou jako nepřítele kvůli jeho podpoře Spojeným státům po teroristických útocích z 11. září 2001, a vyhrožují mu smrtí. Mušaraf navíc v Pákistánu čelí trestnímu stíhání, v němž je obviněn z podílu na organizaci atentátu na bývalou pákistánskou premiérku Benazír Bhútovou. Přesto plánuje návrat do vysoké politiky v čele strany Pákistánská muslimská liga, kterou založil před dvěma lety z exilu v Londýně. Průzkumy Mušarafovi velké naděje na úspěch nepřisuzují. Květnové volby umožní v Pákistánu vůbec první legitimní předání moci z rukou jedné řádně zvolené vlády do rukou druhé.

Zdroje: ČT24, Reuters, France24

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Papežem zvolen Jorge Bergoglio

13. března vybralo konkláve novou hlavu katolické církve – v pořadí 266. papežem se stal šestasedmdesátiletý Jorge Mario Bergoglio, který na počest svatého Františka z Assisi přijal jako vůbec první papež jméno František. Narodil se v Buenos Aires italským imigrantům a v Argentině dlouhodobě působil jako arcibiskup, primas a pak i kardinál. Jde o prvního papeže pocházejícího z amerického kontinentu a navíc prvního, který je členem jezuitského řádu. Jeho zvolení s nadšením přijala nejen Latinská Amerika, ale pro jeho vzdělanost a mimořádnou skromnost také zbytek světa. Jako kardinál žil v malém bytě, sám si vařil a jezdil veřejnou hromadnou dopravou. V sobotu na setkání s novináři vyjádřil přání, aby i „celá církev byla církví pro chudé.“

2. Novým čínským prezidentem je Si Ťin-pching

„Budu bojovat za velkou obrodu čínského národa,“ prohlásil v prvním prezidentském projevu nově zvolený předseda čínské komunistické strany Si Ťin-pching. Stal se jedním ze sedmi hlavních vůdců, kteří povedou Čínskou lidovou republiku v příští dekádě. Na setkání Národního lidového kongresu označil prezident za nejvyšší prioritu boj s korupcí. První dámou se spolu se zvolením Si Ťin-pchinga stala známá čínská folková zpěvačka Pcheng Li-jüan, která by se s manželem měla účastnit zahraničních cest a přispět tak lepší reprezentaci Číny ve světě. Si Ťin-pching v několika posledních proslovech mluvil o svém „Čínském snu“, v němž si přeje, aby Čína znovu zaujala své právoplatné místo ve světě. 

3. Jarní summit EU

14. – 15. března, záhy po demonstraci asi desítky tisíc odborářů požadujících změnu evropské rozpočtové politiky, se v Bruselu uskutečnil summit vrcholných představitelů Evropské unie. Hlavními tématy byla konkurenceschopnost Evropy a snižování nezaměstnanosti. Evropský prezident Herman van Rompuy na něm prohlásil, že se společnými silami konečně podařilo dosáhnout stability, která se ale zatím nepromítla do silnějšího hospodářského růstu a většího množství pracovních míst. V návrzích na řešení krize a na další směřování Unie se střetávají dva hlavní proudy – první s důrazem na centralizaci ekonomiky i politiky, druhý požadující větší samostatnost pro jednotlivé vlády. Shoda panuje na tom, že je potřeba zároveň podporovat hospodářský růst i usilovat o snižování rozpočtových schodků.

4. Dvě Češky uneseny v Pákistánu

Ve středu v pákistánské provincii Balúčistán unesli neznámí ozbrojenci dvě české turistky. Pákistánská policie na místo vyslala zásahové jednotky, které po obou ženách pátrají – podle informací kvétských úřadů byly ale pravděpodobně převezeny do sousedního Afghánistánu. K incidentu došlo asi 100 km od hranice s Íránem, odkud Češky do Pákistánu přijely. Cestovaly mikrobusem společně s jedním místím policistou, kterého únosci propustili poté, co mu zabavili zbraň. K únosu se dosud nikdo nepřihlásil.

5. Benjamin Netanjahu sestavil koalici

Po 40 dnech tuhého vyjednávání se izraelskému premiéru Benjaminu Netanjahuovi podařilo dohodnout s Jairem Lapidem a Naftali Benettem na utvoření společné koalice. V nové vládě tak získává pozici Lapidova středová strana Yesh Atid požadující omezení vlivu židovských náboženských stran na politiku Izraele stejně jako Benettova ultraortodoxní pravicová strana Židovský domov, která odmítá jakoukoliv dohodu s Palestinci. Naplnění výzev mezinárodního společenství k zastavení výstavby židovských osad na palestinských územích je tak s touto vládou pravděpodobně předem odsouzeno k zániku.

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Prezidentské volby v Keni

V keňských prezidentských volbách, při nichž si pouliční nepokoje vyžádaly nejméně 15 obětí na životech, zvítězil bývalý ministr financí a současný vicepremiér Uhuru Kenyatta, který čelí obvinění Mezinárodního trestního soudu ze zločinů proti lidskosti. Podezřelý je z organizování kmenového násilí po sporných prezidentských volbách z roku 2007. Jen velmi těsně poražený Raila Odinga tehdy zpochybnil výsledek voleb a označil je za zmanipulované. V Keni pak došlo k etnickému násilí, na kterém měl právě Kenyatta nést podíl. Napadnout volby chce Odinga, Kenyattův hlavní soupeř a současný premiér Keni, i tentokrát. Žalobu podá k Nejvyššímu soudu.

2. Smrt Huga Cháveze

Hugo Chávez, který stál v čele Venezuely 14 let, v úterý podlehl svému boji s rakovinou. V pátek se v Caracasu uskutečnil velkolepý státní pohřeb, na kterém Chávezovi vzdali poslední hold vedle jiných také prezidenti zemí Latinské Ameriky, Íránu nebo Běloruska. Chávezovým nástupcem se až do předčasných voleb stává bývalý viceprezident Nicolas Maduro. Podle ústavy měl roli prezidenta dočasně převzít předseda parlamentu Diosdado Cabello – socialisté se ale rozhodli respektovat vůli populárního Huga Cháveze, který ve svém posledním veřejném projevu za nástupce zvolil právě Madura. Prezidentskou přísahu složil několik hodin po Chávezově pohřbu. Ve svém inauguračním projevu oznámil, že si přeje okamžité vyhlášení prezidentských voleb.

3. Syrská opozice zajala pozorovatele OSN

Skupina syrských povstalců – oddíl Mučedníků z Jarmúku – zadržela ve středu poblíž Golanských výšin konvoj s 21 filipínskými mírovými pozorovateli OSN. Na videu zveřejněném na serveru Youtube nejprve povstalci výměnou za jejich propuštění požadovali stažení jednotek Bašára Asada ze syrského města Džamla. Poté, co mezinárodní společenství a Rada bezpečnosti OSN čin odsoudila, nahráli rebelové video nové, ve kterém tvrdí, že členy OSN zachránili z válečné zóny poté, co se dostali do středu ostřelování Asadových jednotek. V sobotu rukojmí ve zdraví převezli přes syrsko-jordánskou hranici a předali je do rukou oficiálních jordánských autorit.

4. KLDR vypověděla příměří s Jižní Koreou

„KLDR odvolává všechny dohody o neútočení uzavřené mezi Severem a Jihem,“ prohlásil ve čtvrtek předseda státního Výboru pro mírové sjednocení Koreje v reakci na nové sankce uvalené na Severní Koreu Organizací spojených národů. Zároveň dojde k přerušení přímého telefonického spojení mezi Pchjongjangem a Soulem a k uzavření hraničního přechodu mezi oběma zeměmi. Kim Čong-un, vůdce KLDR, vyzval své vojáky, aby byli kdykoliv připraveni „sprovodit nepřítele ze světa“ a prohlásil, že jeho země je připravena na totální válku. Vypovězení smluv o neútočení má být oficiálně uskutečněno v pondělí 11. března. 

5. Rukojmí v Nigérii popraveni

7 zahraničních rukojmích zadržených začátkem února nigerijskou islamistickou skupinou Ansaru bylo zabito. Zprávu v neděli potvrdili ministři zahraničí Itálie, Řecka a Velké Británie. Kromě občanů těchto států jsou mezi mrtvými čtyři Libanonci. Všichni byli zaměstnanci libanonské stavební firmy Setraco. Podle bezpečnostních expertů se spolupráce mezi nigerijskými islamisty a skupinami operujícími na Sahaře (např. AQIM) prohlubuje a i proto se cíli únosů častěji stávají západní občané. Ansaru se letos v lednu oddělila od teroristické skupiny Boko Haram, která má na svědomí zajetí sedmičlenné francouzské rodiny uskutečněné před dvěma týdny. 

Zdroje: iHned, France24, BBC, aljazeera

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Jižní Korea má novou prezidentku

Historicky první ženou v jihokorejském prezidentském úřadu se v pondělí oficiálně stala Pak Kun-hje, bývalá předsedkyně konzervativní Velké národní strany. Prezidentskou přísahu skládal před padesáti lety také její otec, který se k moci dostal po státním převratu a následných dvou letech autoritativní vlády, která Jižní Koreu nakonec dovedla k demokracii a následně i k hospodářskému růstu. Po dalších 16 letech v úřadu prezidenta byl zavražděn. Pak Kun-hje ve svém inauguračním projevu vyzvala Severní Koreu k zastavení jejího jaderného programu a zároveň vyzvala k obnovení dialogu mezi oběma státy. Vyjádřila také ochotu poskytnout KLDR širší humanitární pomoc zahrnující především potraviny a léky. Nová hlava Jižní Koreje je tak o poznání smířlivější vůči svému severnímu sousedu, než její předchůdce.

2. Francouzští rukojmí v Kamerunu

Sedmičlenná francouzská rodina žijící v Kamerunu byla minulý týden přepadena a zadržena radikální islamistickou skupinou Boko Haram. Převezena byla do sousední Nigérie, která je hlavní základnou této teroristické sekty. V pondělí se na internetu objevilo video, na kterém organizace ústy otce čtyř malých dětí sděluje své požadavky na propuštění těchto lidí. „Chtějí svobodu pro své bratry a jejich manželky uvězněné v Kamerunu a Nigérii,“ předčítá muž na záznamu. Francouzské ministerstvo obrany prohlásilo, že s teroristy nehodlá nijak vyjednávat – Paříž ale podle ministra zahraničí Laurenta Fabia učiní všechny kroky potřebné k tomu, aby byli francouzští občané vysvobozeni. Skupina Boko Haram usiluje o přetvoření Nigérie na muslimský stát řízený striktním právem šaría. Na svědomí má přes tisícovku teroristických útoků – zejména proti nigerijským křesťanům na jihu země.

3. Benedikt XVI. opustil papežský stolec

Papež Benedikt XVI. 28. února v 20:00 oficiálně odstoupil z čela římskokatolické církve. Ve středu se rozloučil s desítkami tisíc věřících shromážděných na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Svou rezignaci, odůvodněnou pokročilým věkem a špatným zdravotním stavem, překvapivě oznámil před necelými třemi týdny. Nyní se na čas uchýlí do letního sídla papežů v Castel Gandolfo nedaleko Říma, v dubnu se pak chce vrátit do Vatikánu a pobývat ve zdejším klášteře Mater Ecclesiae. Konkláve kardinálů se k volbě nového papeže sejde začátkem tohoto měsíce. Oslavy a obřady nejvýznamnějšího křesťanského svátku – Velikonoc – tak už povede nová tvář. 

4. „Nepolapitelný“ Moktár Belmoktár a velitel severoafrické al-Kájdy Abú Zajd zabiti

Prezident Čadu Idriss Deby v pátek ohlásil, že jeho jednotky začátkem týdne zabily šéfa severoafrické odnože al-Kájdy (AQIM) Abdala Hámida abú Zajda. Alžírský terorista zodpovědný mimo jiné za zničení historických hrobek v Timbuktu (2012) nebo za vraždu britského turisty Edwina Dyera (2009) byl zlikvidován v rámci operací francouzských spojenců v Mali.Den poté přichází z čadské armády zpráva o zabití další klíčové osobnosti severoafrického terorismu – Moktára Belmoktára, který se spolu se Zajdem podílel na několika únosech. Francouzské ani malijské oficiální zdroje zatím ani jednu ze zpráv nepotvrdily. Abú Zajd podle expertů nebyl příliš vzdělaný, nebezpečným ho ale činila mimořádná brutalita a snaha odlišit se od pákistánských vůdců al-Kájdy, která mu v severní Africe získala mnoho příznivců. Belmoktár, původně člen AQIM a po určitou dobu Zajdův nadřízený, organizaci nakonec opustil a založil vlastní skupinu al-Mulasamín. Jejich posledním kouskem bylo zadržení rukojmích v plynárenském podnikuv Alžírsku. 

5. Hugo Chávez bojuje o život 

Hladiny světových médií rozčeřilo středeční prohlášení bývalého panamského diplomata Guillerma Cocheze o smrti venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Na jeho výzvu venezuelské vládě, aby dokázala opak, reagoval venezuelský viceprezident Nicolas Maduró důrazným popřením takové zprávy. Přiznal ale, že prezidentův stav je vážný, a že ve vojenské nemocnici v Caracasu bojuje o život. Chávez, který trpí rakovinou, se před několika dny vrátil z léčení na Kubě a nyní podstupuje chemoterapii. „Musíme ho nechat v klidu, má nárok na náš respekt. Je to muž, který se obětoval své vlasti,“ prohlásil Maduró. Právě on se pravděpodobně po Chávezově smrti stane dalším venezuelským prezidentem.