1. Obamova návštěva Izraele
Americký prezident Barrack Obama
se v sobotu vrátil ze své cesty na Blízký Východ, v rámci níž vůbec
poprvé ve své funkci navštívil také svého hlavního spojence v oblasti –
Izrael. Setkal se s premiérem Benjaminem Netanjahuem i se svým protějškem
Šimonem Peresem. Všichni tři se shodli na tom, že jediným způsobem urovnání
vztahů Izraele s Palestinci je vytvoření samostatného Palestinského státu.
Podle Perese „není žádná jiná cesta, jak vytvořit lepší budoucnost.“ Spojené
státy mezitím odsouhlasily finanční pomoc pro Palestinskou samosprávu ve výši
půl miliardy dolarů. Obama zároveň požádal předsedu Palestinské samosprávy
Mahmúda Abbáse, aby odložil žalobu Izraele u Mezinárodního trestního soudu
kvůli výstavbě nelegálních židovských osad na palestinských územích. Před
návratem do Spojených států navštívil Obama také jordánského krále Abduláha II. a přislíbil
humanitární pomoc skoro půl milionu syrských uprchlíků, kteří už do Jordánska přišli
od začátku syrské občanské války.
2. Zimbabwe v referendu odhlasovalo změnu ústavy
Nová ústava, kterou minulý víkend v referendu
schválila drtivá většina Zimbabwanů, umožňuje ukončení pětadvacetileté vlády
autoritářského prezidenta Roberta Mugabeho. V Zimbabwe, které se dlouhodobě
potýká s ohromným státním dluhem a s inflací v řádech stamilionů
procent, bude prezident nově moci být zvolen pouze na dvě období. Státní moc
bude navíc přerozdělena tak aby, její většina nenáležela hlavě státu.
Devětaosmdesátiletý Mugabe, který občanům sám doporučil hlasovat pro změnu
ústavy, se chce nicméně o post prezidenta v nejbližších volbách znovu
ucházet. Soupeřem mu bude současný premiér a vůdce opozičního Hnutí za
demokratickou změnu Morgan Tsvangirai.
3. Čínský prezident Si Ťin-pching v Rusku
První zahraniční návštěva nového
čínského prezidenta Si Ťin-pchinga mířila do Ruska – podle jeho vlastních slov
za „nejdůležitějším strategickým partnerem“ Číny. Setkání s Vladimírem
Putinem a vzájemná dohoda na užší obchodní spolupráci potvrdily prohlubování
vztahů obou zemí. Podle agentury Reuters se „majitel největších zásob
energetických surovin a jejich největší spotřebitel chtějí představit jako
geopolitická protiváha Spojených států.“ Rusko a Čína se dohodly nejen na
zvýšení dodávek ropy a zemního plynu do Číny, ale i na silnější armádní
spolupráci zahrnující nákup a prodej zbraní a zbrojních licencí. Si Ťin-pching
se v sobotu setkal také s ruským premiérem Dimitrijem Medveděvem, kterému řekl,
že návštěva Moskvy „naplnila stanovené cíle a daleko předčila očekávání.“
4. Sektářské násilí v Barmě
Ve městě Meikhtila v centrální Barmě propuklo
ve středu násilí mezi buddhisty a muslimy, které si za tři dny vyžádalo více než
20 obětí na životech. Střety vyvolala hádka muslimského majitele zlatnictví a
jeho buddhistických zákazníků. Prezident Thein Sein v pátek vyhlásil stav
nouze. Do Meikhtily, kde bylo zničeno asi 150 budov, byla povolána policie, abyuklidnila situaci. Několik tisíc muslimů, kteří jsou v Barmě
pronásledovanou menšinou, narychlo opustilo své domy. Přibližně dvě tisícovky
z nich zůstávají pod policejní ochranou. Násilí se do střední Barmy
rozšířilo ze západu země – v loňském roce zde bylo zapáleno pět mešit a
etnický konflikt mezi rakhinskými buddhisty a rohingyjskými muslimy zanechal více než stovku tisíc
lidí bez domova a vyžádal si stovky obětí.
5. Bývalý pákistánský prezident Mušaraf se vrátil
z exilu
Parvíz Mušaraf, který se po
vojenském převratu v roce 1999 postavil do čela Pákistánu a před čtyřmi
lety byl nucen rezignovat a odjet do exilu, se nyní krátce před plánovanými
květnovými parlamentními volbami vrátil do země. Učinil tak navzdory hrozbám
členů hnutí Taliban, kteří ho chápou jako nepřítele kvůli jeho podpoře Spojeným
státům po teroristických útocích z 11. září 2001, a vyhrožují mu smrtí.
Mušaraf navíc v Pákistánu čelí trestnímu stíhání, v němž je obviněn
z podílu na organizaci atentátu na bývalou pákistánskou premiérku Benazír
Bhútovou. Přesto plánuje návrat do vysoké politiky v čele strany
Pákistánská muslimská liga, kterou založil před dvěma lety z exilu
v Londýně. Průzkumy Mušarafovi velké naděje na úspěch nepřisuzují.
Květnové volby umožní v Pákistánu vůbec první legitimní předání moci
z rukou jedné řádně zvolené vlády do rukou druhé.
Žádné komentáře:
Okomentovat