1. KLDR vyhlásila válku Jižní Koreji
V noci na sobotu oznámila
KLDR vstup do válečného stavu s Jižní Koreou. Jedná se o vrchol
v řadě předchozích výhružek severokorejské vlády adresovaných nejen Soulu,
ale i Spojeným státům. Podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení nejde o
„novou hrozbu, ale o pokračování provokativní rétoriky.“ Spojené státy podle
oficiálního vyjádření berou válečný stav vyhlášený Pchjongjangem vážně, zároveň
ale připomínají, že Sever je svou agresivní rétorikou pověstný. Odborníci se
shodují, že KLDR nemá dostatek prostředků k útoku na svého jižního
souseda, při němž by zároveň musela předpokládat, že se na jeho stranu postaví
mnohem silnější spojenci. Podle informací ministerstva obrany Jižní Korey nic
nenasvědčuje zvýšené vojenské aktivitě Severu, která by mohla vést
k invazi. Rusko Severní Koreu varovalo, aby se zdržela „překročení
hranice, za kterou není návratu.“ Čína vyzvala obě země k zachování klidu
na poloostrově. Obě Korey jsou technicky ve válečném stavu už od skončení
Korejské války v roce 1953 a rozdělení země podél 38. rovnoběžky.
2. Vojenský převrat ve Středoafrické republice
Michel Djotodia, který se postavil do čela rebelů
sdružených do koalice Seléka a 24. března svrhl vládu dosavadního prezidenta
Francoise Bozizého, vyhlásil vládu přechodného kabinetu, v níž má pozici
ministra obrany. Bozize se k moci dostal po převratu v roce 2003.
Nesplnil ale své sliby o rozdělení moci v zemi, a vyvolal tak vlnu
nesouhlasu v zemi. Vypsání nových svobodných voleb přislíbil Djotodia do
tří let. Rada bezpečnosti OSN neústavní převzetí vlády ostře odsoudila.
Odmítavý postoj zaujala i regionální Arabská unie, která Středoafrické
republice pozastavila členství. SAR je bývalou francouzskou kolonií bohatou na
přírodní zdroje.
3. Tresty za genocidu pro Stanišiče a Župljanina
Mezinárodní trestní tribunál
odsoudil k 22 letům vězení bývalé bosenskosrbské politické představitele
Mico Stanišiče a Stojana Župljanina. Obviněni byli z podílu na
mnohonásobných vraždách a mučení Muslimů a Chorvatů během bosenské války
v letech 1992 – 1995. Stanišič v té době zastával post ministra
vnitra a Župljanin jako jeho přímý podřízený velel bosensko-srbským jednotkám
v Banje Luce. Soudce tak nakonec nevyhověl prokuratuře, která pro oba muže
požadovala doživotí za účast na spiknutí vedené tehdejším bosensko-srbským
prezidentem Radovanem Karadžičem. Za zločiny během války v bývalé
Jugoslávii už bylo obžalováno 161 lidí. Šest osob včetně Karadžiče na rozsudek
dosud čeká.
4. Jihoafrický summit BRICS
V pořadí páté setkání
nejvyšších představitelů Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky
se uskutečnilo 26. března v jihoafrickém městě Durban. Prezident hostitelské
země Jacob Zuma prohlásil, že BRICS nabízí příležitost „pokročit dále
v cestě za ekonomickým růstem a čelit problémům chudoby, nerovnosti a
nezaměstnanosti.“ S nově zvoleným čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a
zároveň nejvýznamnějším obchodním partnerem JAR se mimo jiné dohodl na půjčce
pěti miliard dolarů pro jihoafrickou státní železniční společnost. Významným
tématem bylo rovněž založení společné rozvojové banky – jde o první instituci,
kterou BRICS od svého vzniku v roce 2009 zřizuje. „Jestliže banka vznikne,
musí fungovat jedině na tržním principu a podporovat podnikání ve všech
členských státech,“ vyjádřil se k projektu ruský prezident Vladimír Putin.
Země BRICS, které dohromady sdružují asi 43 % světové populace, jsou
charakteristické rychlým ekonomickým rozvojem. Jejich podíl na světovém HDP
v současnosti činí 21%.
5. Granátový útok na univerzitu v Damašku
Nejméně 15 studentů přišlo o život po čtvrtečním
výbuchu granátu v kantýně fakulty architektury na univerzitě
v Damašku. Boje v centru města jsou v posledních dnech znovu
intenzivnější, především díky obklíčení města, kterého se podařilo povstalcům
dosáhnout. Fakulta se nachází v Barameku – centrální části Damašku
zahrnující některé vládní budovy včetně ministerstva obrany nebo Asadovy
oficiální rezidence. Syrští rebelové tentýž den obsadili také hlavní
autobusovou stanici v severovýchodním Damašku. Na jejich útoky odpovídá
syrská armáda palbou z děl a leteckými nálety na okrajové části města, kde
jsou povstalci promícháni s velkým množstvím civilistů. Občanská válkav Sýrii si podle OSN za dva roky trvání
vyžádala už 70 000 obětí.
Zdroje: Reuters, BBC, Aljazeera, CT24, iHned
Žádné komentáře:
Okomentovat