1. Vzpomínka na Železnou lady
V pondělí svět obletěla
zpráva o smrti bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové. Železná lady, jak
se jí pro pevnost jejích názorů přezdívalo, podlehla v 87 letech mrtvici.
„S velkým smutkem jsem se dozvěděl o smrti lady Thatcherové. Ztratili jsme
velkou vůdkyni, velkou premiérku a velkou Britku,“ reagoval současný britský
premiér David Cameron. Na Thatcherovou je skutečně vzpomínáno jako na mimořádně
silnou osobnost britské politiky, která neústupně následovala své vize,
dokázala třikrát dovést konzervativní stranu k vítězství ve volbách a
především vyvést Velkou Británii z ekonomické, politické i sociální krize.
Po odchodu z vysoké politiky byla královnou Alžbětou II. povýšena do šlechtického
stavu. Ve spojitosti s její politikou se vžil pojem thatcherismus,
který vychází z konzervatismu a klade důraz na volný trh, omezení státních
regulací, přijetí sociální nerovnosti a neorealistický přístup
v mezinárodní politice. Železná lady si svými pevnými názory vytvořila
také široký tábor odpůrců, kteří ji kritizují mimo jiné za nedostatek
sociálního cítění. Skupiny oslavujících lidí vešly s transparenty a
šampaňským do ulic krátce po oznámení o jejím úmrtí. Pohřeb Margaret Thatcherové se bude konat ve středu 17. dubna v londýnské
katedrále svatého Pavla.
2. Masakr v srbské Veliké Ivanči
Šedesátiletý Srb Ljubiša Bogdanović, jehož motiv dosud není
známý, zastřelil v úterý ve vesnici Veliká Ivanča svou matku, syna, dvouměsíčního synovce a dalších 10 lidí ze svého sousedství.
Jeho řádění zastavila až policie. Nakonec se sám střelil do hlavy a o dva dny
později svému zranění v bělehradské nemocnici podlehl. Jeho žena, kterou
postřelil dvěma ranami, masakr jako jediná přežila – podle lékařů je její stav
stabilizován.
Obyvatelé Veliké Ivanče vzdálené 50 km od Bělehradu byli
událostí šokováni – Bogdanović byl podle nich mimořádně dobrým a milým
sousedem, pomáhal ostatním starat se o domy i pole, všude byl vítaným hostem.
Žádnou duševní poruchou údajně netrpěl. Příčiny je ale podle Bogdanićova
staršího bratra Radmila možné hledat v jeho zkušenostech z krvavé
chorvatské války za nezávislost z let 1991 – 1995. Ljubiša sloužil
v srbské armádě v průběhu brutální ofenzivy proti východochorvatskému
městu Vukovar v roce 1992.
Srbský premiér Ivica Dačić v reakci na úterní tragédii
uvedl, že by vláda měla věnovat větší pozornost nejen kontrole držení zbraní,
ale i sociálním problémům, jimž Balkán od válek z 90. let stále čelí.
Poslední podobný masakr se v Srbsku odehrál v roce 2007.
Devětatřicetiletý muž tehdy zastřelil devět lidí a dva další zranil.
3. Asijská cesta Johna Kerryho
Americký ministr zahraničí John Kerry během tří dnů
navštívil jihokorejský Soul, čínský Peking i japonské Tokio. Se svými protějšky
jednal o vyhrocené situaci v Severní Koreji a o možnostech jejího
zklidnění. V Soulu v pátek oznámil, že nelze akceptovat Severní Koreu jako jadernou mocnost.
Rétorika, kterou KLDR v posledních týdnech používá, je podle něj
nepřípustná. Zároveň je připraven jednat se severokorejským režimem o jaderném odzbrojení Korejského poloostrova. „Bude-li to nutné, Spojené státy
budou bránit sebe i své spojence,“ prohlásil. S čínským ministrem zahraničí
Wang Iem se Kerry shodl na užší spolupráci v otázce současné korejské
krize. Sešel se také s novým čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Severokorejská televize podle agentury Reuters nepřinesla o Kerryho návštěvě
v Číně ani zmínku. Svou cestu zakončil Kerry v Japonsku, kterému
v pátek KLDR pohrozila „jadernými plameny“ v případě zapojení do
případného konfliktu a Korejském poloostrově.
4. Rezignace palestinského premiéra Saláma Fajada
V sobotu, po dlouhých sporech s palestinským
prezidentem Mahmúdem Abbásem, rezignoval politicky nezávislý (není členem
Fatahu ani Hamásu) premiér Palestinské autonomie Salám Fajad. Svou funkci zastával od roku 2007. Radikální palestinské hnutí Hamás, které
ovládá pásmo Gazy, jeho odstoupení uvítalo. Podle mluvčího Hamásu Fawzi
Barhouma Fajad „pracoval na ochraně sionistické okupace a amerických zájmů.“
Dlouhodobý rozpor mezi Fajadem a Abbásem se vyhrotil po březnové rezignaci
ministra financí Nabila Kasíse, kterou Fajad přijal a Abbás odmítl, čímž
zpochybnil premiérovu autoritu. Fajadova rezignace podle reportérů stanice
Aljazeera není velkým překvapením.
5. Útok na hlavní soud v somálském Mogadišu
Nejméně 43 lidí bylo zabito při nedělních pumových
útocích na budovu soudu a následných ozbrojených střetech v somálském
hlavním městě Mogadišu. K útokům se přihlásily islamistické milice Šaháb,
které tvoří somálskou buňku teroristické sítě al-Kájda. Devět ozbrojenců
převlečených do uniforem somálské policie napadlo soudní komplex poté, co
zabili deset bezpečnostních úředníků před budovou. Uvnitř se cílem jejich útoku
stali tři zaměstnanci soudu. Někteří z nich odpálili nálože umístěné na
vlastních tělech. Poté explodovalo několik bomb nastražených
v automobilech. O několik hodin později se v autě u budovy somálské
zpravodajské služby odpálil další sebevrah. Somálský prezident Hasan Šejk
Mohamed označil útoky za „známku bezmoci teroristů, kteří ztratili veškeré
zázemí a momentálně jsou v Somálsku v naprostém úpadku.“ Somálsko se
podle něj nenechá odradit na své „cestě za mírem a stabilitou“ několika
zoufalými teroristy. Vládě se už v roce 2011 podařilo vytlačit milice
Šaháb z velkých měst ve středním a jižním Somálsku. Přesto nedělní útok
nebyl v tomto roce první, za který přijaly zodpovědnost. Poslední se
odehrál v Mogadišu minulý měsíc a zemřelo při něm 10 lidí.
Žádné komentáře:
Okomentovat