1. Atentát na Bostonský maraton
Hlavním tématem světových médií se minulý týden stal
pondělní bombový útok v cílové rovině mezinárodního maratonu
v Bostonu, který zabil tři osoby včetně osmiletého chlapce a dalších 180
zranil. Desítkám z nich musely být amputovány končetiny. Americká policie
zahájila pátrání a v pátek se jí podařilo dopadnout z útoku podezřelé
bratry Džochara a Tamerlana Carnajevovy.
Starší Tamerlan, který byl podle agentury Reuters už v roce 2011
vyšetřován FBI na žádost nejmenované zahraniční vlády, byl při policejní
přestřelce zabit. Devatenáctiletý Džochar Carnajev, je momentálně
v bostonské nemocnici ve stabilizovaném stavu. Vyšetřovatelé doufají, že
jeho výpovědi osvětlí motivy, které dva mladé bratry čečenského původu vedly
k teroristickému útoku na největší americký maraton. Prezident Spojených
států Barrack Obama a jeho ruský protějšek Vladimír Putin se v souvislosti
s atentátem shodli na bližší spolupráci tajných služeb v boji proti
mezinárodnímu terorismu.
2. Nicolas Maduro prezidentem Venezuely
Ve venezuelských prezidentských volbách zvítězil s těsným náskokem Nicolas Maduro, bývalý viceprezident a ministr
zahraničí, kterého si zesnulý Hugo Chávez vybral za svého nástupce. Svého
vyzyvatele, liberálního opozičního politika Henriqua Caprilese, porazil Maduro
o pouhých 235 tisíc z celkových 19 milionů hlasů. Capriles nejprve označil
volby za zmanipulované, po přepočítání hlasů ale výsledek uznal. Maduro složil
prezidentskou přísahu v pátek na slavnostním ceremoniálu, kterého se
zúčastnili vrcholní představitelé zemí Latinské Ameriky, Íránu a některých
arabských zemí. V čele Venezuely střídá čtrnáctiletou vládu Huga Cháveze,
který podlehl rakovině v březnu tohoto roku.
3. Srbsko a Kosovo dosáhly předběžné dohody
Evropská unie zprostředkovala na začátku dubna rozhovory mezi Srbskem a Kosovem, které měly vést k urovnání vzájemných vztahů.
V Bruselu se pod dohledem šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové
sešel srbský premiér Ivica Dačić a jeho kosovský protějšek Hashim Thaci. Srbsko
stále odmítá uznat suverenitu Kosova, které vyhlásilo nezávislost v roce
2008, a požaduje větší míru autonomie pro srbskou menšinu žijící na kosovském
území. První schůzka na nejvyšší úrovni se mezi oběma zeměmi odehrála už před
dvěma měsíci – i tehdy v Bruselu a pod patronátem EU, a i tehdy bez
výsledků.
Poslední kolo jednání by ale mohlo přinést úspěch. Srbsko a
Kosovo dosáhly předběžné dohody,
která přisuzuje srbské menšině na severu Kosova pravomoci v souladu
s Evropskou chartou o místní samosprávě. Kosovští Srbové mají mít vlastní
parlament, prezidenta, vládu a vlastního policejního velitele. Oni sami ale
rámcovou dohodu zásadně odmítají – Kosovo považují za nedílnou součást Srbska.
Dohoda je sice evropskými představiteli označována za úspěch, ale zatím jde o
předběžnou verzi a obě země ji teprve musejí potvrdit. Kosovský premiér Hashim
Thaci ji označil za „nejlepší možné“ řešení, ale zároveň připustil, že
v obou zemích se najdou lidé, kteří takové řešení nebudou považovat za
šťastné.
Srbsko by se dohodou přiblížilo ke vstupu do EU, který je
podmiňován mimo jiné právě potřebou urovnání vztahů se svými balkánskými
sousedy. Kosovská nezávislost na Srbsku byla uznána mnoha zeměmi,
podle srbské ústavy je ale Kosovo autonomní součástí Srbska. Mezinárodní soudní
dvůr v Haagu v roce 2010 rozhodl, že jednostranné vyhlášení
nezávislosti nebylo porušením mezinárodního práva. 88% obyvatel Kosova tvoří
Albánci, Srbové přibližně 7%. Právě pravomoci srbské menšiny na území Kosova
jsou předmětem sporů mezi současnou srbskou a kosovskou vládou.
4. Zatčení Parvíze Mušarafa
V pátek ráno zatkla policie bývalého pákistánského
prezidenta Parvíze Mušarafa, který je obviněn z velezrady. V roce
2007 v rámci střetu se soudním systémem odvolal vysoce postavené soudce a
vyhlásil výjimečný stav. Kromě toho je podezřelý z podílu na organizaci
atentátu, při němž zahynula někdejší premiérka Benazír Bhútová, a z podílu
na smrti vůdce povstaleckých separatistů v Balúčistánu Akbara Bugtího.
Mušaraf se do čela Pákistánu dostal v roce 1999 vojenským převratem a
vládl až do roku 2008, kdy odešel do exilu. Letos se vrátil, aby kandidoval
v květnových pákistánských volbách – jeho kandidatura byla ale kvůli
obviněním zamítnuta.
5. Zemětřesení v Číně
Čínskou provincii S´čchuan zasáhlo v sobotu zemětřesení
o síle 6,6 stupňů Richterovy škály, které prakticky srovnalo se zemí vesnici
Lung-men, odřízlo přístupové cesty do vesnic položených vysoko v údolích a
přerušilo telefonické spojení i elektrické vedení. Zahynulo více než 200 lidí,
přes jedenáct tisíc jich je zraněno. Provincie S´čchuan leží na jihozápadě Číny
a hraničí s autonomní oblastí Tibet. Před pěti lety si zde podobně silné
otřesy vyžádaly až devadesát tisíc obětí. Do oblasti přijel čínský premiér Li
Kche-čchiang, který označil záchranu životů lidí za nejdůležitější prioritu.
Žádné komentáře:
Okomentovat