1. Zahájena mise EU v Mali
V pondělí byla zahájena výcviková mise Evropské unie v severoafrickém Mali, která
má trvat nejméně 15 měsíců. Trénink malijských ozbrojených sil vojáky z 22
evropských zemí je součástí plánu na stabilizaci země proti radikálním
islámským skupinám. Mezi 550 vojáky vyslanými do Mali v rámci mise je také
34 Čechů, kteří momentálně chrání francouzské velitelství v hlavním
městě Bamaku. Později by měli trénovat maliské jednotky. Francouzská
armáda, která do Mali intervenovala v lednu tohoto roku, fakticky
zabránila rozpadu státu a dobyla od islamistů zpět velká města. Boje ale nadále
pokračují zejména na severu země.
2. OSN schválilo Smlouvu o obchodu se zbraněmi
Valné shromáždění OSN v úterý přijalo rezoluci
o Smlouvě o obchodu se zbraněmi. Jde o historicky první dohodu o
regulaci obchodu se zbraněmi podepsanou na půdě OSN. Vlády podle ní mají
kontrolovat vývoz konvenčních zbraní ze svých zemí a bránit tak jejich
neregulovanému rozšiřování do rukou teroristů nebo nebezpečných ozbrojených
skupin. Dokument vejde v platnost poté, co ho podepíše nejméně 50 států,
což podle odhadů může trvat i dva roky. Regulace se vztahují na všechny
konvenční zbraně od tanků, útočných vrtulníků, raket a odpalovacích zařízení až
po lehké a ruční zbraně.
3. Hrozba Zlatého úsvitu v Řecku?
Zlatý úsvit je řecká radikálně pravicová strana, jejímž
předsedou je Nikolaos Michalolikaos. Pro své ideologické zázemí, odsuzování
etnických menšin, imigrantů a levicových stran bývá označována za
neonacistickou, což ale její vedení odmítá. Její popularita v krizí zmítaném
Řecku stále stoupá. V parlamentních volbách v roce 2012 se straně podařilo
získat skoro 7% hlasů a tedy 18 mandátů v třísetčlenném Helénském
parlamentu. Představitelé Zlatého úsvitu tento týden oznámili, že plánují
zřídit kanceláře své strany ve všech zemích, v nichž žijí Řekové. Dimitris
Psarras, který mapoval historii strany, se pro list The Guardian vyjádřil takto: „Nejenže se
chce Zlatý úsvit stát centrem panevropské aliance neonacismu – přestože to
popírá. Chce navíc šířit své myšlenky do zahraničí.“
4. Potyčky mezi muslimy a Kopty v Káhiře
Při sobotních násilnostech
v Egyptě zemřeli čtyři koptští křesťané a jeden muslim. Následující pohřeb
zabitých Koptů, kterého se zúčastnily tisíce egyptských křesťanů, se změnil
v demonstraci proti vládnoucímu Muslimskému bratrstvu a prezidentu
Muhamadu Mursímu a přerostl ve vlnu násilností, při níž zemřel další člověk. 21
lidí bylo zraněno. Policie zasáhla do rozbouřeného davu slzným plynem. Křesťané
tvoří v Egyptě přibližně desetiprocentní menšinu a jsou častým terčem
pronásledování, zejména po svržení autoritářského režimu Husního Mubaraka z roku
2011.
5. 12 civilních obětí po náletu NATO
v Afghánistánu
Letecký nálet ISAF ve východním Afghánistánu, kde jednotky působí
proti povstalcům z hnutí Taliban, za sebou v neděli zanechal deset mrtvých dětí a nejméně dvě mrtvé ženy.Dalších šest žen bylo zraněno. Afghánský prezident
Hamíd Karzáí nálet tvrdě odsoudil. Distrikt Shingal v provincii Kunar, kde
k náletu došlo, je v posledních 10 letech místem intenzivních bojů
mezi Talibanem a spojeneckými silami Afghánistánu a NATO. Afghánská vláda má
navzdory výrazné americké pomoci stále problém se stabilizací této oblasti.
Navíc zde působí skupiny napojené na al-Kájdu. Teroristé přitom často používají
civilisty jako živé štíty. Civilní oběti patří k nejkontroverznějším
tématům v celém jedenáctiletém období kampaně NATO v Afghánistánu.
Mluvčí správy provincie Kunar pro stanici Aljazeera uvedl, že při útoku bylo zároveň
zabito 20 členů Talibanu.
Žádné komentáře:
Okomentovat