5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Použití chemických zbraní v Sýrii?

Americké zpravodajské služby se domnívají, že syrský režim v boji proti opozici sáhl po chemických zbraních. Oznámil to ve čtvrtek americký ministr obrany Chuck Hagel spolu s prohlášením, že jde zatím o nepotvrzenou informaci. O podobných „neúplných důkazech“ poté promluvil i britský premiér David Cameron a podobné informace přinesla také izraelská rozvědka. Zprávy se opírají o rozbory vzorků odebraných z míst březnových útoků. Jednat by se mohlo o toxickou kapalnou látku sarin, která postihuje centrální nervovou soustavu a způsobuje paralýzu dýchacích svalů a srdce. Podle nezávislých odborníků je ale pro důkaz potřeba prozkoumat přímo tělesné tkáně postižených. Syrský režim obvinění zásadně odmítá. Použití chemických zbraní v Sýrii – pokud by se opravdu prokázalo – by pro mezinárodní společenství bylo důvodem pro vojenskou intervenci do země. USA jsou v této záležitosti obzvláště opatrné – v roce 2003 se administrativa George Bushe rozhodla pro intervenci do Iráku na základě nepotvrzených údajů o držení zbraní hromadného ničení iráckým vůdcem Saddámem Husajnem, které se později ukázaly jako mylné. 

2. Výbuch před francouzskou ambasádou v Tripolisu

Bomba nastražená v autě v úterý těžce poškodila budovu francouzské ambasády v libyjském hlavním městě Tripolisu a zabila dva členy francouzské ostrahy. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. Libyjská i francouzská vláda ho odsoudily a označily za teroristický čin. Libyjský ministr zahraničí Muhammad Abdal Azíz vyzval Libyjce ke spolupráci s francouzskými bezpečnostními složkami ohledně vypátrání viníků a informací o případných dalších hrozbách. Jako možné strůjce útoku analytici odhadují radikální islámské skupiny mstící se za francouzskou intervenci do Mali nebo libyjské ozbrojence loajální svrženému režimu bývalého diktátora Muammara Kaddáfího.

3. Kybernetický útok v Nizozemí 

Oficiální nizozemské zdroje ve středu oznámily, že došlo ke kybernetickému útoku na nizozemskou internetovou síť, která znemožnila desítce milionů Holanďanů používat elektronický podpis k online platbám daní a účtů. Personální data uživatelů podle ministerstva vnitra nebyla v ohrožení. Jednalo se o tzv. DDoS útok, při němž dochází k přehlcení systému množstvím požadavků a jeho následnému pádu. Zpráv o kybernetických útocích po celém světě rychle přibývá – z uplynulého týdne připomeňme například napadení twitterového účtu americké zpravodajské agentury AP, na nějž hackeři umístili falešnou informaci o výbuších v Bílém domě nebo páteční nabourání sítě LivingSocial, na níž je zaregistrováno přibližně 50 milionů uživatelů. Množící se útoky dokazují, že přesouvání konfliktů do kybernetické sféry se stává stále naléhavějším bezpečnostním problémem, a že na zabezpečení sítí a dat uživatelů bude postupně kladen stále větší důraz ze strany vlád po celém světě.

4. Vojenské manévry KLDR

Severní Korea se podle informací Soulu připravuje na velké vojenské cvičení se zapojením pozemní armády – včetně dělostřeleckých jednotek – i letectva. Odborníci spekulují o možném dalším jaderném testu, který by se v rámci cvičení mohl uskutečnit. Manévry se soustřeďují okolo západního přístavu Nampo. Tlak severokorejského režimu na svého jižního souseda i na USA se neustále stupňuje. Mezinárodní společenství Severní Koreu několikrát varovalo před pokračováním v jejím jaderném programu. Poslední, v pořadí třetí jaderný test uskutečnila Korejská lidová republika v únoru tohoto roku – následovaly ekonomické sankce Rady bezpečnosti OSN.

5. Střelba v průběhu přísahy nové italské vlády

Ve chvílích, kdy nový italský kabinet Enrika Letty skládal přísahu v prezidentském paláci, došlo před kilometr vzdálenou kanceláří předsedy vlády ke střelbě, při níž byli zraněni dva policisté a jeden kolemjdoucí. Střelec byl následně zatčen italskou policií, přímá spojitost mezi přísahou nové vlády a střelbou zatím nebyla prokázána. „Tento tragický kriminální čin byl spáchán nezaměstnaným devětačtyřicetiletým mužem, který vykazoval známky záměru spáchat sebevraždu,“ prohlásil v reakci italský ministr vnitra Angelino Alfano. Silně proevropsky orientovaný zástupce Demokratické strany Enrico Letta, který byl prezidentem Giorgiem Napolitanem jmenován do funkce premiéra, povede širokou koalici, v níž 21 ministerských postů obsadí odborníci a byrokraté z pravé i levé části politického spektra. V Itálii touto dohodou došlo k prolomení patové situace, která nastala po vyhlášení výsledků parlamentních voleb v únoru tohoto roku. V široké koalici figuruje také strana Lid svobody kontroverzního bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, jejíž přítomnost bude podle analytiků pravděpodobně jedním z důvodů nesnadné vnitřní spolupráce.

 

 

  

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Atentát na Bostonský maraton

Hlavním tématem světových médií se minulý týden stal pondělní bombový útok v cílové rovině mezinárodního maratonu v Bostonu, který zabil tři osoby včetně osmiletého chlapce a dalších 180 zranil. Desítkám z nich musely být amputovány končetiny. Americká policie zahájila pátrání a v pátek se jí podařilo dopadnout z útoku podezřelé bratry Džochara a Tamerlana Carnajevovy. Starší Tamerlan, který byl podle agentury Reuters už v roce 2011 vyšetřován FBI na žádost nejmenované zahraniční vlády, byl při policejní přestřelce zabit. Devatenáctiletý Džochar Carnajev, je momentálně v bostonské nemocnici ve stabilizovaném stavu. Vyšetřovatelé doufají, že jeho výpovědi osvětlí motivy, které dva mladé bratry čečenského původu vedly k teroristickému útoku na největší americký maraton. Prezident Spojených států Barrack Obama a jeho ruský protějšek Vladimír Putin se v souvislosti s atentátem shodli na bližší spolupráci tajných služeb v boji proti mezinárodnímu terorismu.

2. Nicolas Maduro prezidentem Venezuely

Ve venezuelských prezidentských volbách zvítězil s těsným náskokem Nicolas Maduro, bývalý viceprezident a ministr zahraničí, kterého si zesnulý Hugo Chávez vybral za svého nástupce. Svého vyzyvatele, liberálního opozičního politika Henriqua Caprilese, porazil Maduro o pouhých 235 tisíc z celkových 19 milionů hlasů. Capriles nejprve označil volby za zmanipulované, po přepočítání hlasů ale výsledek uznal. Maduro složil prezidentskou přísahu v pátek na slavnostním ceremoniálu, kterého se zúčastnili vrcholní představitelé zemí Latinské Ameriky, Íránu a některých arabských zemí. V čele Venezuely střídá čtrnáctiletou vládu Huga Cháveze, který podlehl rakovině v březnu tohoto roku.

3. Srbsko a Kosovo dosáhly předběžné dohody

Evropská unie zprostředkovala na začátku dubna rozhovory mezi Srbskem a Kosovem, které měly vést k urovnání vzájemných vztahů. V Bruselu se pod dohledem šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové sešel srbský premiér Ivica Dačić a jeho kosovský protějšek Hashim Thaci. Srbsko stále odmítá uznat suverenitu Kosova, které vyhlásilo nezávislost v roce 2008, a požaduje větší míru autonomie pro srbskou menšinu žijící na kosovském území. První schůzka na nejvyšší úrovni se mezi oběma zeměmi odehrála už před dvěma měsíci – i tehdy v Bruselu a pod patronátem EU, a i tehdy bez výsledků.

Poslední kolo jednání by ale mohlo přinést úspěch. Srbsko a Kosovo dosáhly předběžné dohody, která přisuzuje srbské menšině na severu Kosova pravomoci v souladu s Evropskou chartou o místní samosprávě. Kosovští Srbové mají mít vlastní parlament, prezidenta, vládu a vlastního policejního velitele. Oni sami ale rámcovou dohodu zásadně odmítají – Kosovo považují za nedílnou součást Srbska. Dohoda je sice evropskými představiteli označována za úspěch, ale zatím jde o předběžnou verzi a obě země ji teprve musejí potvrdit. Kosovský premiér Hashim Thaci ji označil za „nejlepší možné“ řešení, ale zároveň připustil, že v obou zemích se najdou lidé, kteří takové řešení nebudou považovat za šťastné.

Srbsko by se dohodou přiblížilo ke vstupu do EU, který je podmiňován mimo jiné právě potřebou urovnání vztahů se svými balkánskými sousedy. Kosovská nezávislost na Srbsku byla uznána mnoha zeměmi, podle srbské ústavy je ale Kosovo autonomní součástí Srbska. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu v roce 2010 rozhodl, že jednostranné vyhlášení nezávislosti nebylo porušením mezinárodního práva. 88% obyvatel Kosova tvoří Albánci, Srbové přibližně 7%. Právě pravomoci srbské menšiny na území Kosova jsou předmětem sporů mezi současnou srbskou a kosovskou vládou.

4. Zatčení Parvíze Mušarafa

V pátek ráno zatkla policie bývalého pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa, který je obviněn z velezrady. V roce 2007 v rámci střetu se soudním systémem odvolal vysoce postavené soudce a vyhlásil výjimečný stav. Kromě toho je podezřelý z podílu na organizaci atentátu, při němž zahynula někdejší premiérka Benazír Bhútová, a z podílu na smrti vůdce povstaleckých separatistů v Balúčistánu Akbara Bugtího. Mušaraf se do čela Pákistánu dostal v roce 1999 vojenským převratem a vládl až do roku 2008, kdy odešel do exilu. Letos se vrátil, aby kandidoval v květnových pákistánských volbách – jeho kandidatura byla ale kvůli obviněním zamítnuta.

5. Zemětřesení v Číně

Čínskou provincii S´čchuan zasáhlo v sobotu zemětřesení o síle 6,6 stupňů Richterovy škály, které prakticky srovnalo se zemí vesnici Lung-men, odřízlo přístupové cesty do vesnic položených vysoko v údolích a přerušilo telefonické spojení i elektrické vedení. Zahynulo více než 200 lidí, přes jedenáct tisíc jich je zraněno. Provincie S´čchuan leží na jihozápadě Číny a hraničí s autonomní oblastí Tibet. Před pěti lety si zde podobně silné otřesy vyžádaly až devadesát tisíc obětí. Do oblasti přijel čínský premiér Li Kche-čchiang, který označil záchranu životů lidí za nejdůležitější prioritu. 

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Vzpomínka na Železnou lady

V pondělí svět obletěla zpráva o smrti bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové. Železná lady, jak se jí pro pevnost jejích názorů přezdívalo, podlehla v 87 letech mrtvici. „S velkým smutkem jsem se dozvěděl o smrti lady Thatcherové. Ztratili jsme velkou vůdkyni, velkou premiérku a velkou Britku,“ reagoval současný britský premiér David Cameron. Na Thatcherovou je skutečně vzpomínáno jako na mimořádně silnou osobnost britské politiky, která neústupně následovala své vize, dokázala třikrát dovést konzervativní stranu k vítězství ve volbách a především vyvést Velkou Británii z ekonomické, politické i sociální krize. Po odchodu z vysoké politiky byla královnou Alžbětou II. povýšena do šlechtického stavu. Ve spojitosti s její politikou se vžil pojem thatcherismus, který vychází z konzervatismu a klade důraz na volný trh, omezení státních regulací, přijetí sociální nerovnosti a neorealistický přístup v mezinárodní politice. Železná lady si svými pevnými názory vytvořila také široký tábor odpůrců, kteří ji kritizují mimo jiné za nedostatek sociálního cítění. Skupiny oslavujících lidí vešly s transparenty a šampaňským do ulic krátce po oznámení o jejím úmrtí. Pohřeb Margaret Thatcherové se bude konat ve středu 17. dubna v londýnské katedrále svatého Pavla.

2. Masakr v srbské Veliké Ivanči

Šedesátiletý Srb Ljubiša Bogdanović, jehož motiv dosud není známý, zastřelil v úterý ve vesnici Veliká Ivanča svou matku, syna, dvouměsíčního synovce a dalších 10 lidí ze svého sousedství. Jeho řádění zastavila až policie. Nakonec se sám střelil do hlavy a o dva dny později svému zranění v bělehradské nemocnici podlehl. Jeho žena, kterou postřelil dvěma ranami, masakr jako jediná přežila – podle lékařů je její stav stabilizován.

Obyvatelé Veliké Ivanče vzdálené 50 km od Bělehradu byli událostí šokováni – Bogdanović byl podle nich mimořádně dobrým a milým sousedem, pomáhal ostatním starat se o domy i pole, všude byl vítaným hostem. Žádnou duševní poruchou údajně netrpěl. Příčiny je ale podle Bogdanićova staršího bratra Radmila možné hledat v jeho zkušenostech z krvavé chorvatské války za nezávislost z let 1991 – 1995. Ljubiša sloužil v srbské armádě v průběhu brutální ofenzivy proti východochorvatskému městu Vukovar v roce 1992.

Srbský premiér Ivica Dačić v reakci na úterní tragédii uvedl, že by vláda měla věnovat větší pozornost nejen kontrole držení zbraní, ale i sociálním problémům, jimž Balkán od válek z 90. let stále čelí. Poslední podobný masakr se v Srbsku odehrál v roce 2007. Devětatřicetiletý muž tehdy zastřelil devět lidí a dva další zranil.

3. Asijská cesta Johna Kerryho

Americký ministr zahraničí John Kerry během tří dnů navštívil jihokorejský Soul, čínský Peking i japonské Tokio. Se svými protějšky jednal o vyhrocené situaci v Severní Koreji a o možnostech jejího zklidnění. V Soulu v pátek oznámil, že nelze akceptovat Severní Koreu jako jadernou mocnost. Rétorika, kterou KLDR v posledních týdnech používá, je podle něj nepřípustná. Zároveň je připraven jednat se severokorejským režimem o jaderném odzbrojení Korejského poloostrova. „Bude-li to nutné, Spojené státy budou bránit sebe i své spojence,“ prohlásil. S čínským ministrem zahraničí Wang Iem se Kerry shodl na užší spolupráci v otázce současné korejské krize. Sešel se také s novým čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Severokorejská televize podle agentury Reuters nepřinesla o Kerryho návštěvě v Číně ani zmínku. Svou cestu zakončil Kerry v Japonsku, kterému v pátek KLDR pohrozila „jadernými plameny“ v případě zapojení do případného konfliktu a Korejském poloostrově.

4. Rezignace palestinského premiéra Saláma Fajada

V sobotu, po dlouhých sporech s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, rezignoval politicky nezávislý (není členem Fatahu ani Hamásu) premiér Palestinské autonomie Salám Fajad. Svou funkci zastával od roku 2007. Radikální palestinské hnutí Hamás, které ovládá pásmo Gazy, jeho odstoupení uvítalo. Podle mluvčího Hamásu Fawzi Barhouma Fajad „pracoval na ochraně sionistické okupace a amerických zájmů.“ Dlouhodobý rozpor mezi Fajadem a Abbásem se vyhrotil po březnové rezignaci ministra financí Nabila Kasíse, kterou Fajad přijal a Abbás odmítl, čímž zpochybnil premiérovu autoritu. Fajadova rezignace podle reportérů stanice Aljazeera není velkým překvapením.

5. Útok na hlavní soud v somálském Mogadišu

Nejméně 43 lidí bylo zabito při nedělních pumových útocích na budovu soudu a následných ozbrojených střetech v somálském hlavním městě Mogadišu. K útokům se přihlásily islamistické milice Šaháb, které tvoří somálskou buňku teroristické sítě al-Kájda. Devět ozbrojenců převlečených do uniforem somálské policie napadlo soudní komplex poté, co zabili deset bezpečnostních úředníků před budovou. Uvnitř se cílem jejich útoku stali tři zaměstnanci soudu. Někteří z nich odpálili nálože umístěné na vlastních tělech. Poté explodovalo několik bomb nastražených v automobilech. O několik hodin později se v autě u budovy somálské zpravodajské služby odpálil další sebevrah. Somálský prezident Hasan Šejk Mohamed označil útoky za „známku bezmoci teroristů, kteří ztratili veškeré zázemí a momentálně jsou v Somálsku v naprostém úpadku.“ Somálsko se podle něj nenechá odradit na své „cestě za mírem a stabilitou“ několika zoufalými teroristy. Vládě se už v roce 2011 podařilo vytlačit milice Šaháb z velkých měst ve středním a jižním Somálsku. Přesto nedělní útok nebyl v tomto roce první, za který přijaly zodpovědnost. Poslední se odehrál v Mogadišu minulý měsíc a zemřelo při něm 10 lidí.

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Zahájena mise EU v Mali

V pondělí byla zahájena výcviková mise Evropské unie v severoafrickém Mali, která má trvat nejméně 15 měsíců. Trénink malijských ozbrojených sil vojáky z 22 evropských zemí je součástí plánu na stabilizaci země proti radikálním islámským skupinám. Mezi 550 vojáky vyslanými do Mali v rámci mise je také 34 Čechů, kteří momentálně chrání francouzské velitelství v hlavním městě Bamaku. Později by měli trénovat maliské jednotky. Francouzská armáda, která do Mali intervenovala v lednu tohoto roku, fakticky zabránila rozpadu státu a dobyla od islamistů zpět velká města. Boje ale nadále pokračují zejména na severu země.

2. OSN schválilo Smlouvu o obchodu se zbraněmi

Valné shromáždění OSN v úterý přijalo rezoluci o Smlouvě o obchodu se zbraněmi. Jde o historicky první dohodu o regulaci obchodu se zbraněmi podepsanou na půdě OSN. Vlády podle ní mají kontrolovat vývoz konvenčních zbraní ze svých zemí a bránit tak jejich neregulovanému rozšiřování do rukou teroristů nebo nebezpečných ozbrojených skupin. Dokument vejde v platnost poté, co ho podepíše nejméně 50 států, což podle odhadů může trvat i dva roky. Regulace se vztahují na všechny konvenční zbraně od tanků, útočných vrtulníků, raket a odpalovacích zařízení až po lehké a ruční zbraně.

3. Hrozba Zlatého úsvitu v Řecku?

Zlatý úsvit je řecká radikálně pravicová strana, jejímž předsedou je Nikolaos Michalolikaos. Pro své ideologické zázemí, odsuzování etnických menšin, imigrantů a levicových stran bývá označována za neonacistickou, což ale její vedení odmítá. Její popularita v krizí zmítaném Řecku stále stoupá. V parlamentních volbách v roce 2012 se straně podařilo získat skoro 7% hlasů a tedy 18 mandátů v třísetčlenném Helénském parlamentu. Představitelé Zlatého úsvitu tento týden oznámili, že plánují zřídit kanceláře své strany ve všech zemích, v nichž žijí Řekové. Dimitris Psarras, který mapoval historii strany, se pro list The Guardian vyjádřil takto: „Nejenže se chce Zlatý úsvit stát centrem panevropské aliance neonacismu – přestože to popírá. Chce navíc šířit své myšlenky do zahraničí.“

4. Potyčky mezi muslimy a Kopty v Káhiře

Při sobotních násilnostech v Egyptě zemřeli čtyři koptští křesťané a jeden muslim. Následující pohřeb zabitých Koptů, kterého se zúčastnily tisíce egyptských křesťanů, se změnil v demonstraci proti vládnoucímu Muslimskému bratrstvu a prezidentu Muhamadu Mursímu a přerostl ve vlnu násilností, při níž zemřel další člověk. 21 lidí bylo zraněno. Policie zasáhla do rozbouřeného davu slzným plynem. Křesťané tvoří v Egyptě přibližně desetiprocentní menšinu a jsou častým terčem pronásledování, zejména po svržení autoritářského režimu Husního Mubaraka z roku 2011.

5. 12 civilních obětí po náletu NATO v Afghánistánu

Letecký nálet ISAF ve východním Afghánistánu, kde jednotky působí proti povstalcům z hnutí Taliban, za sebou v neděli zanechal deset mrtvých dětí a nejméně dvě mrtvé ženy.Dalších šest žen bylo zraněno. Afghánský prezident Hamíd Karzáí nálet tvrdě odsoudil. Distrikt Shingal v provincii Kunar, kde k náletu došlo, je v posledních 10 letech místem intenzivních bojů mezi Talibanem a spojeneckými silami Afghánistánu a NATO. Afghánská vláda má navzdory výrazné americké pomoci stále problém se stabilizací této oblasti. Navíc zde působí skupiny napojené na al-Kájdu. Teroristé přitom často používají civilisty jako živé štíty. Civilní oběti patří k nejkontroverznějším tématům v celém jedenáctiletém období kampaně NATO v Afghánistánu. Mluvčí správy provincie Kunar pro stanici Aljazeera uvedl, že při útoku bylo zároveň zabito 20 členů Talibanu.

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. KLDR vyhlásila válku Jižní Koreji

V noci na sobotu oznámila KLDR vstup do válečného stavu s Jižní Koreou. Jedná se o vrchol v řadě předchozích výhružek severokorejské vlády adresovaných nejen Soulu, ale i Spojeným státům. Podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení nejde o „novou hrozbu, ale o pokračování provokativní rétoriky.“ Spojené státy podle oficiálního vyjádření berou válečný stav vyhlášený Pchjongjangem vážně, zároveň ale připomínají, že Sever je svou agresivní rétorikou pověstný. Odborníci se shodují, že KLDR nemá dostatek prostředků k útoku na svého jižního souseda, při němž by zároveň musela předpokládat, že se na jeho stranu postaví mnohem silnější spojenci. Podle informací ministerstva obrany Jižní Korey nic nenasvědčuje zvýšené vojenské aktivitě Severu, která by mohla vést k invazi. Rusko Severní Koreu varovalo, aby se zdržela „překročení hranice, za kterou není návratu.“ Čína vyzvala obě země k zachování klidu na poloostrově. Obě Korey jsou technicky ve válečném stavu už od skončení Korejské války v roce 1953 a rozdělení země podél 38. rovnoběžky.

2. Vojenský převrat ve Středoafrické republice

Michel Djotodia, který se postavil do čela rebelů sdružených do koalice Seléka a 24. března svrhl vládu dosavadního prezidenta Francoise Bozizého, vyhlásil vládu přechodného kabinetu, v níž má pozici ministra obrany. Bozize se k moci dostal po převratu v roce 2003. Nesplnil ale své sliby o rozdělení moci v zemi, a vyvolal tak vlnu nesouhlasu v zemi. Vypsání nových svobodných voleb přislíbil Djotodia do tří let. Rada bezpečnosti OSN neústavní převzetí vlády ostře odsoudila. Odmítavý postoj zaujala i regionální Arabská unie, která Středoafrické republice pozastavila členství. SAR je bývalou francouzskou kolonií bohatou na přírodní zdroje.

3. Tresty za genocidu pro Stanišiče a Župljanina

Mezinárodní trestní tribunál odsoudil k 22 letům vězení bývalé bosenskosrbské politické představitele Mico Stanišiče a Stojana Župljanina. Obviněni byli z podílu na mnohonásobných vraždách a mučení Muslimů a Chorvatů během bosenské války v letech 1992 – 1995. Stanišič v té době zastával post ministra vnitra a Župljanin jako jeho přímý podřízený velel bosensko-srbským jednotkám v Banje Luce. Soudce tak nakonec nevyhověl prokuratuře, která pro oba muže požadovala doživotí za účast na spiknutí vedené tehdejším bosensko-srbským prezidentem Radovanem Karadžičem. Za zločiny během války v bývalé Jugoslávii už bylo obžalováno 161 lidí. Šest osob včetně Karadžiče na rozsudek dosud čeká.

4. Jihoafrický summit BRICS

V pořadí páté setkání nejvyšších představitelů Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky se uskutečnilo 26. března v jihoafrickém městě Durban. Prezident hostitelské země Jacob Zuma prohlásil, že BRICS nabízí příležitost „pokročit dále v cestě za ekonomickým růstem a čelit problémům chudoby, nerovnosti a nezaměstnanosti.“ S nově zvoleným čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a zároveň nejvýznamnějším obchodním partnerem JAR se mimo jiné dohodl na půjčce pěti miliard dolarů pro jihoafrickou státní železniční společnost. Významným tématem bylo rovněž založení společné rozvojové banky – jde o první instituci, kterou BRICS od svého vzniku v roce 2009 zřizuje. „Jestliže banka vznikne, musí fungovat jedině na tržním principu a podporovat podnikání ve všech členských státech,“ vyjádřil se k projektu ruský prezident Vladimír Putin. Země BRICS, které dohromady sdružují asi 43 % světové populace, jsou charakteristické rychlým ekonomickým rozvojem. Jejich podíl na světovém HDP v současnosti činí 21%.

5. Granátový útok na univerzitu v Damašku

Nejméně 15 studentů přišlo o život po čtvrtečním výbuchu granátu v kantýně fakulty architektury na univerzitě v Damašku. Boje v centru města jsou v posledních dnech znovu intenzivnější, především díky obklíčení města, kterého se podařilo povstalcům dosáhnout. Fakulta se nachází v Barameku – centrální části Damašku zahrnující některé vládní budovy včetně ministerstva obrany nebo Asadovy oficiální rezidence. Syrští rebelové tentýž den obsadili také hlavní autobusovou stanici v severovýchodním Damašku. Na jejich útoky odpovídá syrská armáda palbou z děl a leteckými nálety na okrajové části města, kde jsou povstalci promícháni s velkým množstvím civilistů. Občanská válkav Sýrii si podle OSN za dva roky trvání vyžádala už 70 000 obětí.

Zdroje: Reuters, BBC, Aljazeera, CT24, iHned