5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Použití chemických zbraní v Sýrii?

Americké zpravodajské služby se domnívají, že syrský režim v boji proti opozici sáhl po chemických zbraních. Oznámil to ve čtvrtek americký ministr obrany Chuck Hagel spolu s prohlášením, že jde zatím o nepotvrzenou informaci. O podobných „neúplných důkazech“ poté promluvil i britský premiér David Cameron a podobné informace přinesla také izraelská rozvědka. Zprávy se opírají o rozbory vzorků odebraných z míst březnových útoků. Jednat by se mohlo o toxickou kapalnou látku sarin, která postihuje centrální nervovou soustavu a způsobuje paralýzu dýchacích svalů a srdce. Podle nezávislých odborníků je ale pro důkaz potřeba prozkoumat přímo tělesné tkáně postižených. Syrský režim obvinění zásadně odmítá. Použití chemických zbraní v Sýrii – pokud by se opravdu prokázalo – by pro mezinárodní společenství bylo důvodem pro vojenskou intervenci do země. USA jsou v této záležitosti obzvláště opatrné – v roce 2003 se administrativa George Bushe rozhodla pro intervenci do Iráku na základě nepotvrzených údajů o držení zbraní hromadného ničení iráckým vůdcem Saddámem Husajnem, které se později ukázaly jako mylné. 

2. Výbuch před francouzskou ambasádou v Tripolisu

Bomba nastražená v autě v úterý těžce poškodila budovu francouzské ambasády v libyjském hlavním městě Tripolisu a zabila dva členy francouzské ostrahy. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. Libyjská i francouzská vláda ho odsoudily a označily za teroristický čin. Libyjský ministr zahraničí Muhammad Abdal Azíz vyzval Libyjce ke spolupráci s francouzskými bezpečnostními složkami ohledně vypátrání viníků a informací o případných dalších hrozbách. Jako možné strůjce útoku analytici odhadují radikální islámské skupiny mstící se za francouzskou intervenci do Mali nebo libyjské ozbrojence loajální svrženému režimu bývalého diktátora Muammara Kaddáfího.

3. Kybernetický útok v Nizozemí 

Oficiální nizozemské zdroje ve středu oznámily, že došlo ke kybernetickému útoku na nizozemskou internetovou síť, která znemožnila desítce milionů Holanďanů používat elektronický podpis k online platbám daní a účtů. Personální data uživatelů podle ministerstva vnitra nebyla v ohrožení. Jednalo se o tzv. DDoS útok, při němž dochází k přehlcení systému množstvím požadavků a jeho následnému pádu. Zpráv o kybernetických útocích po celém světě rychle přibývá – z uplynulého týdne připomeňme například napadení twitterového účtu americké zpravodajské agentury AP, na nějž hackeři umístili falešnou informaci o výbuších v Bílém domě nebo páteční nabourání sítě LivingSocial, na níž je zaregistrováno přibližně 50 milionů uživatelů. Množící se útoky dokazují, že přesouvání konfliktů do kybernetické sféry se stává stále naléhavějším bezpečnostním problémem, a že na zabezpečení sítí a dat uživatelů bude postupně kladen stále větší důraz ze strany vlád po celém světě.

4. Vojenské manévry KLDR

Severní Korea se podle informací Soulu připravuje na velké vojenské cvičení se zapojením pozemní armády – včetně dělostřeleckých jednotek – i letectva. Odborníci spekulují o možném dalším jaderném testu, který by se v rámci cvičení mohl uskutečnit. Manévry se soustřeďují okolo západního přístavu Nampo. Tlak severokorejského režimu na svého jižního souseda i na USA se neustále stupňuje. Mezinárodní společenství Severní Koreu několikrát varovalo před pokračováním v jejím jaderném programu. Poslední, v pořadí třetí jaderný test uskutečnila Korejská lidová republika v únoru tohoto roku – následovaly ekonomické sankce Rady bezpečnosti OSN.

5. Střelba v průběhu přísahy nové italské vlády

Ve chvílích, kdy nový italský kabinet Enrika Letty skládal přísahu v prezidentském paláci, došlo před kilometr vzdálenou kanceláří předsedy vlády ke střelbě, při níž byli zraněni dva policisté a jeden kolemjdoucí. Střelec byl následně zatčen italskou policií, přímá spojitost mezi přísahou nové vlády a střelbou zatím nebyla prokázána. „Tento tragický kriminální čin byl spáchán nezaměstnaným devětačtyřicetiletým mužem, který vykazoval známky záměru spáchat sebevraždu,“ prohlásil v reakci italský ministr vnitra Angelino Alfano. Silně proevropsky orientovaný zástupce Demokratické strany Enrico Letta, který byl prezidentem Giorgiem Napolitanem jmenován do funkce premiéra, povede širokou koalici, v níž 21 ministerských postů obsadí odborníci a byrokraté z pravé i levé části politického spektra. V Itálii touto dohodou došlo k prolomení patové situace, která nastala po vyhlášení výsledků parlamentních voleb v únoru tohoto roku. V široké koalici figuruje také strana Lid svobody kontroverzního bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, jejíž přítomnost bude podle analytiků pravděpodobně jedním z důvodů nesnadné vnitřní spolupráce.