5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Použití chemických zbraní v Sýrii?

Americké zpravodajské služby se domnívají, že syrský režim v boji proti opozici sáhl po chemických zbraních. Oznámil to ve čtvrtek americký ministr obrany Chuck Hagel spolu s prohlášením, že jde zatím o nepotvrzenou informaci. O podobných „neúplných důkazech“ poté promluvil i britský premiér David Cameron a podobné informace přinesla také izraelská rozvědka. Zprávy se opírají o rozbory vzorků odebraných z míst březnových útoků. Jednat by se mohlo o toxickou kapalnou látku sarin, která postihuje centrální nervovou soustavu a způsobuje paralýzu dýchacích svalů a srdce. Podle nezávislých odborníků je ale pro důkaz potřeba prozkoumat přímo tělesné tkáně postižených. Syrský režim obvinění zásadně odmítá. Použití chemických zbraní v Sýrii – pokud by se opravdu prokázalo – by pro mezinárodní společenství bylo důvodem pro vojenskou intervenci do země. USA jsou v této záležitosti obzvláště opatrné – v roce 2003 se administrativa George Bushe rozhodla pro intervenci do Iráku na základě nepotvrzených údajů o držení zbraní hromadného ničení iráckým vůdcem Saddámem Husajnem, které se později ukázaly jako mylné. 

2. Výbuch před francouzskou ambasádou v Tripolisu

Bomba nastražená v autě v úterý těžce poškodila budovu francouzské ambasády v libyjském hlavním městě Tripolisu a zabila dva členy francouzské ostrahy. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. Libyjská i francouzská vláda ho odsoudily a označily za teroristický čin. Libyjský ministr zahraničí Muhammad Abdal Azíz vyzval Libyjce ke spolupráci s francouzskými bezpečnostními složkami ohledně vypátrání viníků a informací o případných dalších hrozbách. Jako možné strůjce útoku analytici odhadují radikální islámské skupiny mstící se za francouzskou intervenci do Mali nebo libyjské ozbrojence loajální svrženému režimu bývalého diktátora Muammara Kaddáfího.

3. Kybernetický útok v Nizozemí 

Oficiální nizozemské zdroje ve středu oznámily, že došlo ke kybernetickému útoku na nizozemskou internetovou síť, která znemožnila desítce milionů Holanďanů používat elektronický podpis k online platbám daní a účtů. Personální data uživatelů podle ministerstva vnitra nebyla v ohrožení. Jednalo se o tzv. DDoS útok, při němž dochází k přehlcení systému množstvím požadavků a jeho následnému pádu. Zpráv o kybernetických útocích po celém světě rychle přibývá – z uplynulého týdne připomeňme například napadení twitterového účtu americké zpravodajské agentury AP, na nějž hackeři umístili falešnou informaci o výbuších v Bílém domě nebo páteční nabourání sítě LivingSocial, na níž je zaregistrováno přibližně 50 milionů uživatelů. Množící se útoky dokazují, že přesouvání konfliktů do kybernetické sféry se stává stále naléhavějším bezpečnostním problémem, a že na zabezpečení sítí a dat uživatelů bude postupně kladen stále větší důraz ze strany vlád po celém světě.

4. Vojenské manévry KLDR

Severní Korea se podle informací Soulu připravuje na velké vojenské cvičení se zapojením pozemní armády – včetně dělostřeleckých jednotek – i letectva. Odborníci spekulují o možném dalším jaderném testu, který by se v rámci cvičení mohl uskutečnit. Manévry se soustřeďují okolo západního přístavu Nampo. Tlak severokorejského režimu na svého jižního souseda i na USA se neustále stupňuje. Mezinárodní společenství Severní Koreu několikrát varovalo před pokračováním v jejím jaderném programu. Poslední, v pořadí třetí jaderný test uskutečnila Korejská lidová republika v únoru tohoto roku – následovaly ekonomické sankce Rady bezpečnosti OSN.

5. Střelba v průběhu přísahy nové italské vlády

Ve chvílích, kdy nový italský kabinet Enrika Letty skládal přísahu v prezidentském paláci, došlo před kilometr vzdálenou kanceláří předsedy vlády ke střelbě, při níž byli zraněni dva policisté a jeden kolemjdoucí. Střelec byl následně zatčen italskou policií, přímá spojitost mezi přísahou nové vlády a střelbou zatím nebyla prokázána. „Tento tragický kriminální čin byl spáchán nezaměstnaným devětačtyřicetiletým mužem, který vykazoval známky záměru spáchat sebevraždu,“ prohlásil v reakci italský ministr vnitra Angelino Alfano. Silně proevropsky orientovaný zástupce Demokratické strany Enrico Letta, který byl prezidentem Giorgiem Napolitanem jmenován do funkce premiéra, povede širokou koalici, v níž 21 ministerských postů obsadí odborníci a byrokraté z pravé i levé části politického spektra. V Itálii touto dohodou došlo k prolomení patové situace, která nastala po vyhlášení výsledků parlamentních voleb v únoru tohoto roku. V široké koalici figuruje také strana Lid svobody kontroverzního bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, jejíž přítomnost bude podle analytiků pravděpodobně jedním z důvodů nesnadné vnitřní spolupráce.

 

 

  

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Atentát na Bostonský maraton

Hlavním tématem světových médií se minulý týden stal pondělní bombový útok v cílové rovině mezinárodního maratonu v Bostonu, který zabil tři osoby včetně osmiletého chlapce a dalších 180 zranil. Desítkám z nich musely být amputovány končetiny. Americká policie zahájila pátrání a v pátek se jí podařilo dopadnout z útoku podezřelé bratry Džochara a Tamerlana Carnajevovy. Starší Tamerlan, který byl podle agentury Reuters už v roce 2011 vyšetřován FBI na žádost nejmenované zahraniční vlády, byl při policejní přestřelce zabit. Devatenáctiletý Džochar Carnajev, je momentálně v bostonské nemocnici ve stabilizovaném stavu. Vyšetřovatelé doufají, že jeho výpovědi osvětlí motivy, které dva mladé bratry čečenského původu vedly k teroristickému útoku na největší americký maraton. Prezident Spojených států Barrack Obama a jeho ruský protějšek Vladimír Putin se v souvislosti s atentátem shodli na bližší spolupráci tajných služeb v boji proti mezinárodnímu terorismu.

2. Nicolas Maduro prezidentem Venezuely

Ve venezuelských prezidentských volbách zvítězil s těsným náskokem Nicolas Maduro, bývalý viceprezident a ministr zahraničí, kterého si zesnulý Hugo Chávez vybral za svého nástupce. Svého vyzyvatele, liberálního opozičního politika Henriqua Caprilese, porazil Maduro o pouhých 235 tisíc z celkových 19 milionů hlasů. Capriles nejprve označil volby za zmanipulované, po přepočítání hlasů ale výsledek uznal. Maduro složil prezidentskou přísahu v pátek na slavnostním ceremoniálu, kterého se zúčastnili vrcholní představitelé zemí Latinské Ameriky, Íránu a některých arabských zemí. V čele Venezuely střídá čtrnáctiletou vládu Huga Cháveze, který podlehl rakovině v březnu tohoto roku.

3. Srbsko a Kosovo dosáhly předběžné dohody

Evropská unie zprostředkovala na začátku dubna rozhovory mezi Srbskem a Kosovem, které měly vést k urovnání vzájemných vztahů. V Bruselu se pod dohledem šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové sešel srbský premiér Ivica Dačić a jeho kosovský protějšek Hashim Thaci. Srbsko stále odmítá uznat suverenitu Kosova, které vyhlásilo nezávislost v roce 2008, a požaduje větší míru autonomie pro srbskou menšinu žijící na kosovském území. První schůzka na nejvyšší úrovni se mezi oběma zeměmi odehrála už před dvěma měsíci – i tehdy v Bruselu a pod patronátem EU, a i tehdy bez výsledků.

Poslední kolo jednání by ale mohlo přinést úspěch. Srbsko a Kosovo dosáhly předběžné dohody, která přisuzuje srbské menšině na severu Kosova pravomoci v souladu s Evropskou chartou o místní samosprávě. Kosovští Srbové mají mít vlastní parlament, prezidenta, vládu a vlastního policejního velitele. Oni sami ale rámcovou dohodu zásadně odmítají – Kosovo považují za nedílnou součást Srbska. Dohoda je sice evropskými představiteli označována za úspěch, ale zatím jde o předběžnou verzi a obě země ji teprve musejí potvrdit. Kosovský premiér Hashim Thaci ji označil za „nejlepší možné“ řešení, ale zároveň připustil, že v obou zemích se najdou lidé, kteří takové řešení nebudou považovat za šťastné.

Srbsko by se dohodou přiblížilo ke vstupu do EU, který je podmiňován mimo jiné právě potřebou urovnání vztahů se svými balkánskými sousedy. Kosovská nezávislost na Srbsku byla uznána mnoha zeměmi, podle srbské ústavy je ale Kosovo autonomní součástí Srbska. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu v roce 2010 rozhodl, že jednostranné vyhlášení nezávislosti nebylo porušením mezinárodního práva. 88% obyvatel Kosova tvoří Albánci, Srbové přibližně 7%. Právě pravomoci srbské menšiny na území Kosova jsou předmětem sporů mezi současnou srbskou a kosovskou vládou.

4. Zatčení Parvíze Mušarafa

V pátek ráno zatkla policie bývalého pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa, který je obviněn z velezrady. V roce 2007 v rámci střetu se soudním systémem odvolal vysoce postavené soudce a vyhlásil výjimečný stav. Kromě toho je podezřelý z podílu na organizaci atentátu, při němž zahynula někdejší premiérka Benazír Bhútová, a z podílu na smrti vůdce povstaleckých separatistů v Balúčistánu Akbara Bugtího. Mušaraf se do čela Pákistánu dostal v roce 1999 vojenským převratem a vládl až do roku 2008, kdy odešel do exilu. Letos se vrátil, aby kandidoval v květnových pákistánských volbách – jeho kandidatura byla ale kvůli obviněním zamítnuta.

5. Zemětřesení v Číně

Čínskou provincii S´čchuan zasáhlo v sobotu zemětřesení o síle 6,6 stupňů Richterovy škály, které prakticky srovnalo se zemí vesnici Lung-men, odřízlo přístupové cesty do vesnic položených vysoko v údolích a přerušilo telefonické spojení i elektrické vedení. Zahynulo více než 200 lidí, přes jedenáct tisíc jich je zraněno. Provincie S´čchuan leží na jihozápadě Číny a hraničí s autonomní oblastí Tibet. Před pěti lety si zde podobně silné otřesy vyžádaly až devadesát tisíc obětí. Do oblasti přijel čínský premiér Li Kche-čchiang, který označil záchranu životů lidí za nejdůležitější prioritu. 

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Vzpomínka na Železnou lady

V pondělí svět obletěla zpráva o smrti bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové. Železná lady, jak se jí pro pevnost jejích názorů přezdívalo, podlehla v 87 letech mrtvici. „S velkým smutkem jsem se dozvěděl o smrti lady Thatcherové. Ztratili jsme velkou vůdkyni, velkou premiérku a velkou Britku,“ reagoval současný britský premiér David Cameron. Na Thatcherovou je skutečně vzpomínáno jako na mimořádně silnou osobnost britské politiky, která neústupně následovala své vize, dokázala třikrát dovést konzervativní stranu k vítězství ve volbách a především vyvést Velkou Británii z ekonomické, politické i sociální krize. Po odchodu z vysoké politiky byla královnou Alžbětou II. povýšena do šlechtického stavu. Ve spojitosti s její politikou se vžil pojem thatcherismus, který vychází z konzervatismu a klade důraz na volný trh, omezení státních regulací, přijetí sociální nerovnosti a neorealistický přístup v mezinárodní politice. Železná lady si svými pevnými názory vytvořila také široký tábor odpůrců, kteří ji kritizují mimo jiné za nedostatek sociálního cítění. Skupiny oslavujících lidí vešly s transparenty a šampaňským do ulic krátce po oznámení o jejím úmrtí. Pohřeb Margaret Thatcherové se bude konat ve středu 17. dubna v londýnské katedrále svatého Pavla.

2. Masakr v srbské Veliké Ivanči

Šedesátiletý Srb Ljubiša Bogdanović, jehož motiv dosud není známý, zastřelil v úterý ve vesnici Veliká Ivanča svou matku, syna, dvouměsíčního synovce a dalších 10 lidí ze svého sousedství. Jeho řádění zastavila až policie. Nakonec se sám střelil do hlavy a o dva dny později svému zranění v bělehradské nemocnici podlehl. Jeho žena, kterou postřelil dvěma ranami, masakr jako jediná přežila – podle lékařů je její stav stabilizován.

Obyvatelé Veliké Ivanče vzdálené 50 km od Bělehradu byli událostí šokováni – Bogdanović byl podle nich mimořádně dobrým a milým sousedem, pomáhal ostatním starat se o domy i pole, všude byl vítaným hostem. Žádnou duševní poruchou údajně netrpěl. Příčiny je ale podle Bogdanićova staršího bratra Radmila možné hledat v jeho zkušenostech z krvavé chorvatské války za nezávislost z let 1991 – 1995. Ljubiša sloužil v srbské armádě v průběhu brutální ofenzivy proti východochorvatskému městu Vukovar v roce 1992.

Srbský premiér Ivica Dačić v reakci na úterní tragédii uvedl, že by vláda měla věnovat větší pozornost nejen kontrole držení zbraní, ale i sociálním problémům, jimž Balkán od válek z 90. let stále čelí. Poslední podobný masakr se v Srbsku odehrál v roce 2007. Devětatřicetiletý muž tehdy zastřelil devět lidí a dva další zranil.

3. Asijská cesta Johna Kerryho

Americký ministr zahraničí John Kerry během tří dnů navštívil jihokorejský Soul, čínský Peking i japonské Tokio. Se svými protějšky jednal o vyhrocené situaci v Severní Koreji a o možnostech jejího zklidnění. V Soulu v pátek oznámil, že nelze akceptovat Severní Koreu jako jadernou mocnost. Rétorika, kterou KLDR v posledních týdnech používá, je podle něj nepřípustná. Zároveň je připraven jednat se severokorejským režimem o jaderném odzbrojení Korejského poloostrova. „Bude-li to nutné, Spojené státy budou bránit sebe i své spojence,“ prohlásil. S čínským ministrem zahraničí Wang Iem se Kerry shodl na užší spolupráci v otázce současné korejské krize. Sešel se také s novým čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Severokorejská televize podle agentury Reuters nepřinesla o Kerryho návštěvě v Číně ani zmínku. Svou cestu zakončil Kerry v Japonsku, kterému v pátek KLDR pohrozila „jadernými plameny“ v případě zapojení do případného konfliktu a Korejském poloostrově.

4. Rezignace palestinského premiéra Saláma Fajada

V sobotu, po dlouhých sporech s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, rezignoval politicky nezávislý (není členem Fatahu ani Hamásu) premiér Palestinské autonomie Salám Fajad. Svou funkci zastával od roku 2007. Radikální palestinské hnutí Hamás, které ovládá pásmo Gazy, jeho odstoupení uvítalo. Podle mluvčího Hamásu Fawzi Barhouma Fajad „pracoval na ochraně sionistické okupace a amerických zájmů.“ Dlouhodobý rozpor mezi Fajadem a Abbásem se vyhrotil po březnové rezignaci ministra financí Nabila Kasíse, kterou Fajad přijal a Abbás odmítl, čímž zpochybnil premiérovu autoritu. Fajadova rezignace podle reportérů stanice Aljazeera není velkým překvapením.

5. Útok na hlavní soud v somálském Mogadišu

Nejméně 43 lidí bylo zabito při nedělních pumových útocích na budovu soudu a následných ozbrojených střetech v somálském hlavním městě Mogadišu. K útokům se přihlásily islamistické milice Šaháb, které tvoří somálskou buňku teroristické sítě al-Kájda. Devět ozbrojenců převlečených do uniforem somálské policie napadlo soudní komplex poté, co zabili deset bezpečnostních úředníků před budovou. Uvnitř se cílem jejich útoku stali tři zaměstnanci soudu. Někteří z nich odpálili nálože umístěné na vlastních tělech. Poté explodovalo několik bomb nastražených v automobilech. O několik hodin později se v autě u budovy somálské zpravodajské služby odpálil další sebevrah. Somálský prezident Hasan Šejk Mohamed označil útoky za „známku bezmoci teroristů, kteří ztratili veškeré zázemí a momentálně jsou v Somálsku v naprostém úpadku.“ Somálsko se podle něj nenechá odradit na své „cestě za mírem a stabilitou“ několika zoufalými teroristy. Vládě se už v roce 2011 podařilo vytlačit milice Šaháb z velkých měst ve středním a jižním Somálsku. Přesto nedělní útok nebyl v tomto roce první, za který přijaly zodpovědnost. Poslední se odehrál v Mogadišu minulý měsíc a zemřelo při něm 10 lidí.

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Zahájena mise EU v Mali

V pondělí byla zahájena výcviková mise Evropské unie v severoafrickém Mali, která má trvat nejméně 15 měsíců. Trénink malijských ozbrojených sil vojáky z 22 evropských zemí je součástí plánu na stabilizaci země proti radikálním islámským skupinám. Mezi 550 vojáky vyslanými do Mali v rámci mise je také 34 Čechů, kteří momentálně chrání francouzské velitelství v hlavním městě Bamaku. Později by měli trénovat maliské jednotky. Francouzská armáda, která do Mali intervenovala v lednu tohoto roku, fakticky zabránila rozpadu státu a dobyla od islamistů zpět velká města. Boje ale nadále pokračují zejména na severu země.

2. OSN schválilo Smlouvu o obchodu se zbraněmi

Valné shromáždění OSN v úterý přijalo rezoluci o Smlouvě o obchodu se zbraněmi. Jde o historicky první dohodu o regulaci obchodu se zbraněmi podepsanou na půdě OSN. Vlády podle ní mají kontrolovat vývoz konvenčních zbraní ze svých zemí a bránit tak jejich neregulovanému rozšiřování do rukou teroristů nebo nebezpečných ozbrojených skupin. Dokument vejde v platnost poté, co ho podepíše nejméně 50 států, což podle odhadů může trvat i dva roky. Regulace se vztahují na všechny konvenční zbraně od tanků, útočných vrtulníků, raket a odpalovacích zařízení až po lehké a ruční zbraně.

3. Hrozba Zlatého úsvitu v Řecku?

Zlatý úsvit je řecká radikálně pravicová strana, jejímž předsedou je Nikolaos Michalolikaos. Pro své ideologické zázemí, odsuzování etnických menšin, imigrantů a levicových stran bývá označována za neonacistickou, což ale její vedení odmítá. Její popularita v krizí zmítaném Řecku stále stoupá. V parlamentních volbách v roce 2012 se straně podařilo získat skoro 7% hlasů a tedy 18 mandátů v třísetčlenném Helénském parlamentu. Představitelé Zlatého úsvitu tento týden oznámili, že plánují zřídit kanceláře své strany ve všech zemích, v nichž žijí Řekové. Dimitris Psarras, který mapoval historii strany, se pro list The Guardian vyjádřil takto: „Nejenže se chce Zlatý úsvit stát centrem panevropské aliance neonacismu – přestože to popírá. Chce navíc šířit své myšlenky do zahraničí.“

4. Potyčky mezi muslimy a Kopty v Káhiře

Při sobotních násilnostech v Egyptě zemřeli čtyři koptští křesťané a jeden muslim. Následující pohřeb zabitých Koptů, kterého se zúčastnily tisíce egyptských křesťanů, se změnil v demonstraci proti vládnoucímu Muslimskému bratrstvu a prezidentu Muhamadu Mursímu a přerostl ve vlnu násilností, při níž zemřel další člověk. 21 lidí bylo zraněno. Policie zasáhla do rozbouřeného davu slzným plynem. Křesťané tvoří v Egyptě přibližně desetiprocentní menšinu a jsou častým terčem pronásledování, zejména po svržení autoritářského režimu Husního Mubaraka z roku 2011.

5. 12 civilních obětí po náletu NATO v Afghánistánu

Letecký nálet ISAF ve východním Afghánistánu, kde jednotky působí proti povstalcům z hnutí Taliban, za sebou v neděli zanechal deset mrtvých dětí a nejméně dvě mrtvé ženy.Dalších šest žen bylo zraněno. Afghánský prezident Hamíd Karzáí nálet tvrdě odsoudil. Distrikt Shingal v provincii Kunar, kde k náletu došlo, je v posledních 10 letech místem intenzivních bojů mezi Talibanem a spojeneckými silami Afghánistánu a NATO. Afghánská vláda má navzdory výrazné americké pomoci stále problém se stabilizací této oblasti. Navíc zde působí skupiny napojené na al-Kájdu. Teroristé přitom často používají civilisty jako živé štíty. Civilní oběti patří k nejkontroverznějším tématům v celém jedenáctiletém období kampaně NATO v Afghánistánu. Mluvčí správy provincie Kunar pro stanici Aljazeera uvedl, že při útoku bylo zároveň zabito 20 členů Talibanu.

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. KLDR vyhlásila válku Jižní Koreji

V noci na sobotu oznámila KLDR vstup do válečného stavu s Jižní Koreou. Jedná se o vrchol v řadě předchozích výhružek severokorejské vlády adresovaných nejen Soulu, ale i Spojeným státům. Podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení nejde o „novou hrozbu, ale o pokračování provokativní rétoriky.“ Spojené státy podle oficiálního vyjádření berou válečný stav vyhlášený Pchjongjangem vážně, zároveň ale připomínají, že Sever je svou agresivní rétorikou pověstný. Odborníci se shodují, že KLDR nemá dostatek prostředků k útoku na svého jižního souseda, při němž by zároveň musela předpokládat, že se na jeho stranu postaví mnohem silnější spojenci. Podle informací ministerstva obrany Jižní Korey nic nenasvědčuje zvýšené vojenské aktivitě Severu, která by mohla vést k invazi. Rusko Severní Koreu varovalo, aby se zdržela „překročení hranice, za kterou není návratu.“ Čína vyzvala obě země k zachování klidu na poloostrově. Obě Korey jsou technicky ve válečném stavu už od skončení Korejské války v roce 1953 a rozdělení země podél 38. rovnoběžky.

2. Vojenský převrat ve Středoafrické republice

Michel Djotodia, který se postavil do čela rebelů sdružených do koalice Seléka a 24. března svrhl vládu dosavadního prezidenta Francoise Bozizého, vyhlásil vládu přechodného kabinetu, v níž má pozici ministra obrany. Bozize se k moci dostal po převratu v roce 2003. Nesplnil ale své sliby o rozdělení moci v zemi, a vyvolal tak vlnu nesouhlasu v zemi. Vypsání nových svobodných voleb přislíbil Djotodia do tří let. Rada bezpečnosti OSN neústavní převzetí vlády ostře odsoudila. Odmítavý postoj zaujala i regionální Arabská unie, která Středoafrické republice pozastavila členství. SAR je bývalou francouzskou kolonií bohatou na přírodní zdroje.

3. Tresty za genocidu pro Stanišiče a Župljanina

Mezinárodní trestní tribunál odsoudil k 22 letům vězení bývalé bosenskosrbské politické představitele Mico Stanišiče a Stojana Župljanina. Obviněni byli z podílu na mnohonásobných vraždách a mučení Muslimů a Chorvatů během bosenské války v letech 1992 – 1995. Stanišič v té době zastával post ministra vnitra a Župljanin jako jeho přímý podřízený velel bosensko-srbským jednotkám v Banje Luce. Soudce tak nakonec nevyhověl prokuratuře, která pro oba muže požadovala doživotí za účast na spiknutí vedené tehdejším bosensko-srbským prezidentem Radovanem Karadžičem. Za zločiny během války v bývalé Jugoslávii už bylo obžalováno 161 lidí. Šest osob včetně Karadžiče na rozsudek dosud čeká.

4. Jihoafrický summit BRICS

V pořadí páté setkání nejvyšších představitelů Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky se uskutečnilo 26. března v jihoafrickém městě Durban. Prezident hostitelské země Jacob Zuma prohlásil, že BRICS nabízí příležitost „pokročit dále v cestě za ekonomickým růstem a čelit problémům chudoby, nerovnosti a nezaměstnanosti.“ S nově zvoleným čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a zároveň nejvýznamnějším obchodním partnerem JAR se mimo jiné dohodl na půjčce pěti miliard dolarů pro jihoafrickou státní železniční společnost. Významným tématem bylo rovněž založení společné rozvojové banky – jde o první instituci, kterou BRICS od svého vzniku v roce 2009 zřizuje. „Jestliže banka vznikne, musí fungovat jedině na tržním principu a podporovat podnikání ve všech členských státech,“ vyjádřil se k projektu ruský prezident Vladimír Putin. Země BRICS, které dohromady sdružují asi 43 % světové populace, jsou charakteristické rychlým ekonomickým rozvojem. Jejich podíl na světovém HDP v současnosti činí 21%.

5. Granátový útok na univerzitu v Damašku

Nejméně 15 studentů přišlo o život po čtvrtečním výbuchu granátu v kantýně fakulty architektury na univerzitě v Damašku. Boje v centru města jsou v posledních dnech znovu intenzivnější, především díky obklíčení města, kterého se podařilo povstalcům dosáhnout. Fakulta se nachází v Barameku – centrální části Damašku zahrnující některé vládní budovy včetně ministerstva obrany nebo Asadovy oficiální rezidence. Syrští rebelové tentýž den obsadili také hlavní autobusovou stanici v severovýchodním Damašku. Na jejich útoky odpovídá syrská armáda palbou z děl a leteckými nálety na okrajové části města, kde jsou povstalci promícháni s velkým množstvím civilistů. Občanská válkav Sýrii si podle OSN za dva roky trvání vyžádala už 70 000 obětí.

Zdroje: Reuters, BBC, Aljazeera, CT24, iHned

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Obamova návštěva Izraele

Americký prezident Barrack Obama se v sobotu vrátil ze své cesty na Blízký Východ, v rámci níž vůbec poprvé ve své funkci navštívil také svého hlavního spojence v oblasti – Izrael. Setkal se s premiérem Benjaminem Netanjahuem i se svým protějškem Šimonem Peresem. Všichni tři se shodli na tom, že jediným způsobem urovnání vztahů Izraele s Palestinci je vytvoření samostatného Palestinského státu. Podle Perese „není žádná jiná cesta, jak vytvořit lepší budoucnost.“ Spojené státy mezitím odsouhlasily finanční pomoc pro Palestinskou samosprávu ve výši půl miliardy dolarů. Obama zároveň požádal předsedu Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, aby odložil žalobu Izraele u Mezinárodního trestního soudu kvůli výstavbě nelegálních židovských osad na palestinských územích. Před návratem do Spojených států navštívil Obama také jordánského krále Abduláha II. a přislíbil humanitární pomoc skoro půl milionu syrských uprchlíků, kteří už do Jordánska přišli od začátku syrské občanské války.

2. Zimbabwe v referendu odhlasovalo změnu ústavy

Nová ústava, kterou minulý víkend v referendu schválila drtivá většina Zimbabwanů, umožňuje ukončení pětadvacetileté vlády autoritářského prezidenta Roberta Mugabeho. V Zimbabwe, které se dlouhodobě potýká s ohromným státním dluhem a s inflací v řádech stamilionů procent, bude prezident nově moci být zvolen pouze na dvě období. Státní moc bude navíc přerozdělena tak aby, její většina nenáležela hlavě státu. Devětaosmdesátiletý Mugabe, který občanům sám doporučil hlasovat pro změnu ústavy, se chce nicméně o post prezidenta v nejbližších volbách znovu ucházet. Soupeřem mu bude současný premiér a vůdce opozičního Hnutí za demokratickou změnu Morgan Tsvangirai. 

3. Čínský prezident Si Ťin-pching v Rusku

První zahraniční návštěva nového čínského prezidenta Si Ťin-pchinga mířila do Ruska – podle jeho vlastních slov za „nejdůležitějším strategickým partnerem“ Číny. Setkání s Vladimírem Putinem a vzájemná dohoda na užší obchodní spolupráci potvrdily prohlubování vztahů obou zemí. Podle agentury Reuters se „majitel největších zásob energetických surovin a jejich největší spotřebitel chtějí představit jako geopolitická protiváha Spojených států.“ Rusko a Čína se dohodly nejen na zvýšení dodávek ropy a zemního plynu do Číny, ale i na silnější armádní spolupráci zahrnující nákup a prodej zbraní a zbrojních licencí. Si Ťin-pching se v sobotu setkal také s ruským premiérem Dimitrijem Medveděvem, kterému řekl, že návštěva Moskvy „naplnila stanovené cíle a daleko předčila očekávání.“

4. Sektářské násilí v Barmě

Ve městě Meikhtila v centrální Barmě propuklo ve středu násilí mezi buddhisty a muslimy, které si za tři dny vyžádalo více než 20 obětí na životech. Střety vyvolala hádka muslimského majitele zlatnictví a jeho buddhistických zákazníků. Prezident Thein Sein v pátek vyhlásil stav nouze. Do Meikhtily, kde bylo zničeno asi 150 budov, byla povolána policie, abyuklidnila situaci. Několik tisíc muslimů, kteří jsou v Barmě pronásledovanou menšinou, narychlo opustilo své domy. Přibližně dvě tisícovky z nich zůstávají pod policejní ochranou. Násilí se do střední Barmy rozšířilo ze západu země – v loňském roce zde bylo zapáleno pět mešit a etnický konflikt mezi rakhinskými buddhisty a rohingyjskými muslimy zanechal více než stovku tisíc lidí bez domova a vyžádal si stovky obětí.

5. Bývalý pákistánský prezident Mušaraf se vrátil z exilu

Parvíz Mušaraf, který se po vojenském převratu v roce 1999 postavil do čela Pákistánu a před čtyřmi lety byl nucen rezignovat a odjet do exilu, se nyní krátce před plánovanými květnovými parlamentními volbami vrátil do země. Učinil tak navzdory hrozbám členů hnutí Taliban, kteří ho chápou jako nepřítele kvůli jeho podpoře Spojeným státům po teroristických útocích z 11. září 2001, a vyhrožují mu smrtí. Mušaraf navíc v Pákistánu čelí trestnímu stíhání, v němž je obviněn z podílu na organizaci atentátu na bývalou pákistánskou premiérku Benazír Bhútovou. Přesto plánuje návrat do vysoké politiky v čele strany Pákistánská muslimská liga, kterou založil před dvěma lety z exilu v Londýně. Průzkumy Mušarafovi velké naděje na úspěch nepřisuzují. Květnové volby umožní v Pákistánu vůbec první legitimní předání moci z rukou jedné řádně zvolené vlády do rukou druhé.

Zdroje: ČT24, Reuters, France24

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Papežem zvolen Jorge Bergoglio

13. března vybralo konkláve novou hlavu katolické církve – v pořadí 266. papežem se stal šestasedmdesátiletý Jorge Mario Bergoglio, který na počest svatého Františka z Assisi přijal jako vůbec první papež jméno František. Narodil se v Buenos Aires italským imigrantům a v Argentině dlouhodobě působil jako arcibiskup, primas a pak i kardinál. Jde o prvního papeže pocházejícího z amerického kontinentu a navíc prvního, který je členem jezuitského řádu. Jeho zvolení s nadšením přijala nejen Latinská Amerika, ale pro jeho vzdělanost a mimořádnou skromnost také zbytek světa. Jako kardinál žil v malém bytě, sám si vařil a jezdil veřejnou hromadnou dopravou. V sobotu na setkání s novináři vyjádřil přání, aby i „celá církev byla církví pro chudé.“

2. Novým čínským prezidentem je Si Ťin-pching

„Budu bojovat za velkou obrodu čínského národa,“ prohlásil v prvním prezidentském projevu nově zvolený předseda čínské komunistické strany Si Ťin-pching. Stal se jedním ze sedmi hlavních vůdců, kteří povedou Čínskou lidovou republiku v příští dekádě. Na setkání Národního lidového kongresu označil prezident za nejvyšší prioritu boj s korupcí. První dámou se spolu se zvolením Si Ťin-pchinga stala známá čínská folková zpěvačka Pcheng Li-jüan, která by se s manželem měla účastnit zahraničních cest a přispět tak lepší reprezentaci Číny ve světě. Si Ťin-pching v několika posledních proslovech mluvil o svém „Čínském snu“, v němž si přeje, aby Čína znovu zaujala své právoplatné místo ve světě. 

3. Jarní summit EU

14. – 15. března, záhy po demonstraci asi desítky tisíc odborářů požadujících změnu evropské rozpočtové politiky, se v Bruselu uskutečnil summit vrcholných představitelů Evropské unie. Hlavními tématy byla konkurenceschopnost Evropy a snižování nezaměstnanosti. Evropský prezident Herman van Rompuy na něm prohlásil, že se společnými silami konečně podařilo dosáhnout stability, která se ale zatím nepromítla do silnějšího hospodářského růstu a většího množství pracovních míst. V návrzích na řešení krize a na další směřování Unie se střetávají dva hlavní proudy – první s důrazem na centralizaci ekonomiky i politiky, druhý požadující větší samostatnost pro jednotlivé vlády. Shoda panuje na tom, že je potřeba zároveň podporovat hospodářský růst i usilovat o snižování rozpočtových schodků.

4. Dvě Češky uneseny v Pákistánu

Ve středu v pákistánské provincii Balúčistán unesli neznámí ozbrojenci dvě české turistky. Pákistánská policie na místo vyslala zásahové jednotky, které po obou ženách pátrají – podle informací kvétských úřadů byly ale pravděpodobně převezeny do sousedního Afghánistánu. K incidentu došlo asi 100 km od hranice s Íránem, odkud Češky do Pákistánu přijely. Cestovaly mikrobusem společně s jedním místím policistou, kterého únosci propustili poté, co mu zabavili zbraň. K únosu se dosud nikdo nepřihlásil.

5. Benjamin Netanjahu sestavil koalici

Po 40 dnech tuhého vyjednávání se izraelskému premiéru Benjaminu Netanjahuovi podařilo dohodnout s Jairem Lapidem a Naftali Benettem na utvoření společné koalice. V nové vládě tak získává pozici Lapidova středová strana Yesh Atid požadující omezení vlivu židovských náboženských stran na politiku Izraele stejně jako Benettova ultraortodoxní pravicová strana Židovský domov, která odmítá jakoukoliv dohodu s Palestinci. Naplnění výzev mezinárodního společenství k zastavení výstavby židovských osad na palestinských územích je tak s touto vládou pravděpodobně předem odsouzeno k zániku.

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Prezidentské volby v Keni

V keňských prezidentských volbách, při nichž si pouliční nepokoje vyžádaly nejméně 15 obětí na životech, zvítězil bývalý ministr financí a současný vicepremiér Uhuru Kenyatta, který čelí obvinění Mezinárodního trestního soudu ze zločinů proti lidskosti. Podezřelý je z organizování kmenového násilí po sporných prezidentských volbách z roku 2007. Jen velmi těsně poražený Raila Odinga tehdy zpochybnil výsledek voleb a označil je za zmanipulované. V Keni pak došlo k etnickému násilí, na kterém měl právě Kenyatta nést podíl. Napadnout volby chce Odinga, Kenyattův hlavní soupeř a současný premiér Keni, i tentokrát. Žalobu podá k Nejvyššímu soudu.

2. Smrt Huga Cháveze

Hugo Chávez, který stál v čele Venezuely 14 let, v úterý podlehl svému boji s rakovinou. V pátek se v Caracasu uskutečnil velkolepý státní pohřeb, na kterém Chávezovi vzdali poslední hold vedle jiných také prezidenti zemí Latinské Ameriky, Íránu nebo Běloruska. Chávezovým nástupcem se až do předčasných voleb stává bývalý viceprezident Nicolas Maduro. Podle ústavy měl roli prezidenta dočasně převzít předseda parlamentu Diosdado Cabello – socialisté se ale rozhodli respektovat vůli populárního Huga Cháveze, který ve svém posledním veřejném projevu za nástupce zvolil právě Madura. Prezidentskou přísahu složil několik hodin po Chávezově pohřbu. Ve svém inauguračním projevu oznámil, že si přeje okamžité vyhlášení prezidentských voleb.

3. Syrská opozice zajala pozorovatele OSN

Skupina syrských povstalců – oddíl Mučedníků z Jarmúku – zadržela ve středu poblíž Golanských výšin konvoj s 21 filipínskými mírovými pozorovateli OSN. Na videu zveřejněném na serveru Youtube nejprve povstalci výměnou za jejich propuštění požadovali stažení jednotek Bašára Asada ze syrského města Džamla. Poté, co mezinárodní společenství a Rada bezpečnosti OSN čin odsoudila, nahráli rebelové video nové, ve kterém tvrdí, že členy OSN zachránili z válečné zóny poté, co se dostali do středu ostřelování Asadových jednotek. V sobotu rukojmí ve zdraví převezli přes syrsko-jordánskou hranici a předali je do rukou oficiálních jordánských autorit.

4. KLDR vypověděla příměří s Jižní Koreou

„KLDR odvolává všechny dohody o neútočení uzavřené mezi Severem a Jihem,“ prohlásil ve čtvrtek předseda státního Výboru pro mírové sjednocení Koreje v reakci na nové sankce uvalené na Severní Koreu Organizací spojených národů. Zároveň dojde k přerušení přímého telefonického spojení mezi Pchjongjangem a Soulem a k uzavření hraničního přechodu mezi oběma zeměmi. Kim Čong-un, vůdce KLDR, vyzval své vojáky, aby byli kdykoliv připraveni „sprovodit nepřítele ze světa“ a prohlásil, že jeho země je připravena na totální válku. Vypovězení smluv o neútočení má být oficiálně uskutečněno v pondělí 11. března. 

5. Rukojmí v Nigérii popraveni

7 zahraničních rukojmích zadržených začátkem února nigerijskou islamistickou skupinou Ansaru bylo zabito. Zprávu v neděli potvrdili ministři zahraničí Itálie, Řecka a Velké Británie. Kromě občanů těchto států jsou mezi mrtvými čtyři Libanonci. Všichni byli zaměstnanci libanonské stavební firmy Setraco. Podle bezpečnostních expertů se spolupráce mezi nigerijskými islamisty a skupinami operujícími na Sahaře (např. AQIM) prohlubuje a i proto se cíli únosů častěji stávají západní občané. Ansaru se letos v lednu oddělila od teroristické skupiny Boko Haram, která má na svědomí zajetí sedmičlenné francouzské rodiny uskutečněné před dvěma týdny. 

Zdroje: iHned, France24, BBC, aljazeera

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Jižní Korea má novou prezidentku

Historicky první ženou v jihokorejském prezidentském úřadu se v pondělí oficiálně stala Pak Kun-hje, bývalá předsedkyně konzervativní Velké národní strany. Prezidentskou přísahu skládal před padesáti lety také její otec, který se k moci dostal po státním převratu a následných dvou letech autoritativní vlády, která Jižní Koreu nakonec dovedla k demokracii a následně i k hospodářskému růstu. Po dalších 16 letech v úřadu prezidenta byl zavražděn. Pak Kun-hje ve svém inauguračním projevu vyzvala Severní Koreu k zastavení jejího jaderného programu a zároveň vyzvala k obnovení dialogu mezi oběma státy. Vyjádřila také ochotu poskytnout KLDR širší humanitární pomoc zahrnující především potraviny a léky. Nová hlava Jižní Koreje je tak o poznání smířlivější vůči svému severnímu sousedu, než její předchůdce.

2. Francouzští rukojmí v Kamerunu

Sedmičlenná francouzská rodina žijící v Kamerunu byla minulý týden přepadena a zadržena radikální islamistickou skupinou Boko Haram. Převezena byla do sousední Nigérie, která je hlavní základnou této teroristické sekty. V pondělí se na internetu objevilo video, na kterém organizace ústy otce čtyř malých dětí sděluje své požadavky na propuštění těchto lidí. „Chtějí svobodu pro své bratry a jejich manželky uvězněné v Kamerunu a Nigérii,“ předčítá muž na záznamu. Francouzské ministerstvo obrany prohlásilo, že s teroristy nehodlá nijak vyjednávat – Paříž ale podle ministra zahraničí Laurenta Fabia učiní všechny kroky potřebné k tomu, aby byli francouzští občané vysvobozeni. Skupina Boko Haram usiluje o přetvoření Nigérie na muslimský stát řízený striktním právem šaría. Na svědomí má přes tisícovku teroristických útoků – zejména proti nigerijským křesťanům na jihu země.

3. Benedikt XVI. opustil papežský stolec

Papež Benedikt XVI. 28. února v 20:00 oficiálně odstoupil z čela římskokatolické církve. Ve středu se rozloučil s desítkami tisíc věřících shromážděných na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Svou rezignaci, odůvodněnou pokročilým věkem a špatným zdravotním stavem, překvapivě oznámil před necelými třemi týdny. Nyní se na čas uchýlí do letního sídla papežů v Castel Gandolfo nedaleko Říma, v dubnu se pak chce vrátit do Vatikánu a pobývat ve zdejším klášteře Mater Ecclesiae. Konkláve kardinálů se k volbě nového papeže sejde začátkem tohoto měsíce. Oslavy a obřady nejvýznamnějšího křesťanského svátku – Velikonoc – tak už povede nová tvář. 

4. „Nepolapitelný“ Moktár Belmoktár a velitel severoafrické al-Kájdy Abú Zajd zabiti

Prezident Čadu Idriss Deby v pátek ohlásil, že jeho jednotky začátkem týdne zabily šéfa severoafrické odnože al-Kájdy (AQIM) Abdala Hámida abú Zajda. Alžírský terorista zodpovědný mimo jiné za zničení historických hrobek v Timbuktu (2012) nebo za vraždu britského turisty Edwina Dyera (2009) byl zlikvidován v rámci operací francouzských spojenců v Mali.Den poté přichází z čadské armády zpráva o zabití další klíčové osobnosti severoafrického terorismu – Moktára Belmoktára, který se spolu se Zajdem podílel na několika únosech. Francouzské ani malijské oficiální zdroje zatím ani jednu ze zpráv nepotvrdily. Abú Zajd podle expertů nebyl příliš vzdělaný, nebezpečným ho ale činila mimořádná brutalita a snaha odlišit se od pákistánských vůdců al-Kájdy, která mu v severní Africe získala mnoho příznivců. Belmoktár, původně člen AQIM a po určitou dobu Zajdův nadřízený, organizaci nakonec opustil a založil vlastní skupinu al-Mulasamín. Jejich posledním kouskem bylo zadržení rukojmích v plynárenském podnikuv Alžírsku. 

5. Hugo Chávez bojuje o život 

Hladiny světových médií rozčeřilo středeční prohlášení bývalého panamského diplomata Guillerma Cocheze o smrti venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Na jeho výzvu venezuelské vládě, aby dokázala opak, reagoval venezuelský viceprezident Nicolas Maduró důrazným popřením takové zprávy. Přiznal ale, že prezidentův stav je vážný, a že ve vojenské nemocnici v Caracasu bojuje o život. Chávez, který trpí rakovinou, se před několika dny vrátil z léčení na Kubě a nyní podstupuje chemoterapii. „Musíme ho nechat v klidu, má nárok na náš respekt. Je to muž, který se obětoval své vlasti,“ prohlásil Maduró. Právě on se pravděpodobně po Chávezově smrti stane dalším venezuelským prezidentem. 

5 událostí uplynulého týdne, které by vás neměly minout

1. Bulhaři protestují

Bulharsko, země s nejnižším průměrným měsíčním příjmem na obyvatele v Evropské unii, prožívá největší protesty za posledních 15 let. Jako bezprostřední rozbuška zapůsobily rychle rostoucí ceny za elektřinu, důvodů k nepokojům je ale více – růst nezaměstnanosti, zvyšování daní, zmrazení platů i důchodů a v neposlední řadě korupce ve státní správě. Napětí dále rozdmýchalo odstoupení ministra financí Simeona Djankova, které na veřejnost zapůsobilo jako signál, že vládní hospodářská politika nefunguje. Ve středu ohlásil rezignaci svého kabinetu i předseda vlády Boiko Borisov. Protesty si vyžádaly jeden život a nejméně 25 zraněných a pokračovaly také v neděli, kdy do ulic Sofie vyšlo asi 200 000 lidí.

2. „Závěrečná fáze“ bojů v Mali

Francouzský prezident Francois Hollande v sobotu oznámil, že operace v Mali vstupuje do závěrečné fáze. Těžké boje se minulý týden odehrály především na severu země, poblíž hranice s Alžírskem. V pohoří Ifoghas bylo ve čtvrtek zabito 65 radikálních islamistických povstalců, ale také 13 vojáků z Čadu, francouzských spojenců, jimž Hollande vyjádřil svou úctu. „Naši přátelé z Čadu včera zahájili útok, který byl velmi tvrdý a se značnými ztrátami na životech,“ řekl. „Chtěl bych tímto ocenit jejich práci.“ Na stranu Francouzů se přidala také sekulární skupina Tuaregů, kteří původně podporovali islamisty. Novou pomoc nabídly i Spojené státy, které posílají své bezpilotní letouny na základnu v Nigeru, aby odtud mohly sledovat bojiště v Mali a poskytovat spojeneckým jednotkám informace o rozmístění sil.

3. Cipi Livniová šéfkou mírových rozhovorů s Palestinci 

Izrael má svou novou ministryni zahraničí – premiér Benjamin Netanjahu jí jmenoval bývalou důstojnici Mosadu a bývalou předsedkyni strany Kadima Cipi Livniovou. Zároveň bude plnit funkci hlavní vyjednavačky v mírových rozhovorech s Palestinci. Její nová středová strana Ha-Tnu´a, zformovaná v listopadu loňského roku, získala v lednových volbách do stodvacetičlenného Knessetu 6 křesel. Je první stranou, která vstupuje do koalice s vítězným blokem premiéra Netanjahua. Jmenování přichází v době nového vyostření situace v židovské osadě Hebron na Západním břehu Jordánu. Ve vězení tady zemřel třicetiletý Palestinec Arafat Jaradat, který byl podle palestinských oficiálních zdrojů ještě před týdnem v době zatčení zcela zdráv. Palestinci obviňují izraelskou rozvědku z Jaradatova utýrání, na protest vyhlásily tři tisícovky palestinských vězňů v izraelských vězeních jednodenní hladovku. Podle Izraelců byl příčinou smrti srdeční záchvat.

4. Itálie jde k volbám 

Miliony Italů čekají v neděli a v pondělí klíčové parlamentní volby, jejichž výsledek daleko přesahuje hranice země s třetí největší ekonomikou v eurozóně. Reálné šance na úspěch v nich totiž má průmyslový a mediální magnát Silvio Berlusconi, který byl loni po sérii skandálů a vyhrocení dluhové krize nucen na post předsedy vlády rezignovat. Jeho vítězství by pravděpodobně znamenalo nejen omezení úsporných opatření a další zadlužování Itálie, ale také nejasné vyhlídky pro zahraniční investory. Favoritem voleb je podle průzkumů Pier Luigi Berani, předseda hlavní italské středo-levé Demokratické strany. S oběma se utkají také strany odcházejícího premiéra Maria Montiho nebo bývalého komika a vůdce nedávných protestů Beppe Grilla.

5. Vůdce militantní organizace Laškare Džhangvi zatčen

Pákistánským jednotkám se v pátek podařilo dopadnout a zatknout Malika Ishaka – hlavu sunnitské skupiny Laškare Džhangvi, která se přihlásila k posledním bombovým útokům na tržišti v pákistánském městě Kvéta. Laškare Džhangvi, usilující o výhradně sunnitský Pákistán, je na seznamu teroristických organizací USA a Pákistánu kvůli mnoha svým útokům na civilní cíle, především na komunitu Hazárů. Ishak strávil v minulosti za mřížemi už 14 let – obvinění ze zabíjení šíitských muslimů mu ale nikdy nebylo dokázáno. Propuštěn byl v červenci 2011. Páteční zatčení přichází necelý týden po útoku v Kvétě.