Sebevražedný útok v Iráku

Nejméně 33 lidí bylo zabito a dalších 70 zraněno ve městě Kirkúk na severu Iráku poté, co na zdejší policejní velitelství v neděli zaútočil sebevražedný atentátník spolu s dalšími ozbrojenci. Auto, ve kterém vybuchla nastražená bomba, bylo podle svědků maskováno tak, aby vypadalo jako policejní. Dva útočníci, oblečení do policejních uniforem a vest s výbušninami, po výbuchu bomby napadli sídlo policie s ručními granáty a pistolemi.

V okolí policejního velitelství v Kirkúku je množství obchodů a jiných budov, pohybuje se zde velký počet lidí. Mezi mrtvými a zraněnými tak kromě útočníků a členů policie jsou i civilisté. K útoku se dosud žádná skupina nepřihlásila, nese ale typické znaky akcí Al-Kájdy. Kirkúk leží v severovýchodní části Iráku, na hranici mezi arabskou částí země a autonomní enklávou Kurdistán. Kvůli své poloze a historické hodnotě je centrem sporu o práva na území a ropu mezi centrální vládou v Bagdádu a Kurdistánem. 

Kdo jsou Kurdové?

Kurdové obývají rozsáhlou hornatou oblast na území Turecka, Íránu a Iráku – území nazývané Kurdistán. S počtem přibližně 30 milionů představují největší národ na světě, který nemá vlastní stát. Patří mezi západoíránská etnika, v minulosti to byli především pastevci žijící v klanových společenstvích. Ve středověku se většinovým vyznáním mezi Kurdy stal sunnitský islám. 

Kurdové představují největší národ na světě, který nemá vlastní stát.

V 17. století si území Kurdistánu mezi sebou rozdělili Peršané a Turci – tato hranice platí víceméně dodnes. Četné boje za samostatnost Kurdů nejčastěji ztroskotaly na vnitřních rozporech a neschopnosti se sjednotit.

Co se týče Iráku – na jeho území žije přibližně 20% celkové kurdské populace, soustředěné převážně na severu země. Otázka uznání jejich práv je jedním ze základních problémů Iráku už od jeho vzniku v roce 1920. Dnes je irácký Kurdistán (de facto od roku 1991, kdy jej opustily irácké jednotky) autonomní součástí federativního Iráku – s vlastní regionální vládou i ozbrojenými silami. V iráckém Kurdistánu jsou velké zásoby ropy, oblast patří v rámci státu k nejvyspělejším.

A jak do všeho zapadá sunnitská teroristická organizace Al-Kájda? Podle iráckých bezpečnostních expertů je v jejím zájmu destabilizace státu a vyprovokování sektářské války – podobně jako je tomu v Sýrii. Město Kirkúk, předmět sporu Kurdistánu a centrální irácké vlády, je proto ideálním místem rozbušky. Hlavním a deklarovaným cílem Al-Kájdy je pak vytvoření státu založeného na sunnitském islámu.

Šíitský předseda vlády Nuri Maliki v současné době čelí protestům sunnitských muslimů, kteří ho viní z přehlížení jejich komunity. V Kirkúku působí několik ozbrojených skupin. Sunnitští radikálové napojení na Al-Kájdu mají na svědomí už několik útoků na irácké bezpečnostní složky s cílem podkopat Malikovu vládu a podnítit násilní střety v zemi. Typickým způsobem útoku jsou pro ně sebevražedné bombové atentáty. Minulý měsíc se jeden atentátník odpálil na pohřbu poblíž šíitské mešity – zanechal po sobě 26 mrtvých lidí.