Co se děje v Mali?

Spojenecká vojska Francie a Mali v pondělí obklíčila město Timbuktu a dva dny na to se jim podařilo obsadit poslední významné centrum na severu země: město Kidal. Vojenská operace s názvem Serval tím ale ještě nekončí. Jednotky radikálních islamistů, které města opustily téměř bez odporu, se stahují do pouštních oblastí a do hor. Podle odborníků v nich skrývají těžké zbraně. Kromě kontroly dobytých území a pronásledování ukrytých jednotek budou vojáci, mezi nimi pravděpodobně i ti čeští, zapojeni do výcviku maliské armády. Proč ale Francouzi vůbec v Mali zasahují? A co jejich intervenci předcházelo?

V souvislosti s probíhající válkou v Mali je velmi často skloňováno jméno kmene Tuaregů. Tuaregové jsou starý kočovný berberský národ obývající převážně pouštní oblasti pěti severoafrických států: Alžírska, Libye, Nigeru, Mali a Burkiny Faso. Jejich počet se odhaduje na něco přes jeden milion. Většina z nich přijala islámské náboženství, jejich životní styl přísně podléhá tradicím – nejvyšší vrstvy Tuaregů jsou válečníci, kteří ochraňují vesnice a stáda, a vedou karavany skrze poušť. Dalšími kastami jsou pastevci dobytka, vykladači Koránu a znalci práva, a řemeslníci. Tuaregové v Mali stojí tradičně v opozici vůči vládě a dlouhodobě usilují o nezávislý stát na severu. V minulosti proběhlo několik povstání Tuaregů, která byla ale vždy více či méně úspěšně potlačena maliskou armádou.

Situace se zkomplikovala v lednu 2012, kdy byli Tuaregové posíleni o ozbrojené bojovníky Muamara Kaddáfího z Libyjské občanské války. Tito solidně vycvičení vojáci s sebou přinesli i velmi dobré technické vybavení, díky čemuž jim špatně organizovaná maliská armáda nedokázala čelit.

Protože vláda nebyla schopna zajistit armádě dostatečnou podporu, došlo v hlavním městě Bamaku k vojenskému puči – situaci se rozhodli vzít do rukou armádní důstojníci v čele s generálem Amadou Sanogem. Následující přechodná vláda nicméně byla nucena vzdát se kontroly nad severem země – Tuaregové zde v dubnu 2012 vyhlásili vlastní stát Azawad s plánovaným hlavním městem Timbuktu a přechodným hlavním městem Gao (jedná se o regiony Timbuktu, Kidal a Gao, které společně tvoří přibližně 60% území Mali).

Jednotlivých skupin a kmenů je na území Mali mnoho, ale velmi zjednodušeně se dá říct, že na severu země působily tři hlavní skupiny: severoafrická odnož Al-Káidy (Al-Káida v islámském Maghrebu – AQIM), maliská islamistická skupina Ansar Dine (zodpovědná mimo jiné za demolici vzácných hrobek ve městě Timbuktu) a tuarežské Národní hnutí za osvobození Azawadu. Ne všichni Tuaregové ale respektují vládu náboženských radikálů. Je mezi nimi i sekulární skupina, která se nástupu islamistů k moci v Azawadu obává. Zároveň ale nechtějí podléhat maliské vládě. Náboženský radikalismus na severu vzbuzuje nesouhlas také mezi běžnými maliskými občany – ve městě Bamaku byla proti němu svolána demonstrace.

Francie zasahuje

Mali je bývalou francouzskou kolonií. Nezávislost získalo v roce 1962. Když se islámským radikálům podařilo porazit mizerně vybavenou maliskou armádu a dobýt centrálně položené město Konna, požádala maliská vláda oficiálně o vojenskou pomoc Francii. 

Město Konna je centrem regionu Mopti. Francouzským jednotkám se podařilo toto strategické místo dobýt zpět 11. ledna – téhož dne, kdy jejich intervence do Mali začala.

Co skutečně vedlo Francii k intervenci v Mali? Důvodů je pochopitelně více. Jako první se nabízí boj proti terorismu. Ten také nejvíce akcentují Spojené státy, které francouzský zásah materiálně i finančně podporují. Rozpad maliského státu by navíc vedl k destabilizaci celého regionu, který je pro Francii i USA důležitý jak z ekonomických, tak i z politických důvodů. Francie je druhým největším importérem do Mali, takže stabilní vláda je rozhodně v jejím zájmu. Francouzskou vládou schválený vojenský zásah se uskutečnil 11. ledna, a ještě téhož dne se Francouzům v součinnosti s maliskou armádou podařilo dobýt zpět město Konna.

26. ledna obsadila spojenecká vojska město Gao. V pondělí získali bez odporu zpět starobylé město Timbuktu. V 15. a 16. století se jednalo o nejdůležitější centrum islámu v Africe, takže se v něm pochopitelně nachází mnoho historických památek nevyčíslitelné hodnoty. Některé z nich už byly nenávratně zničeny – mezi nimi vzácné hliněné hrobky zapsané na seznamu UNESCO. Jejich existence podle představ některých radikálních islamistů neodpovídala výkladu Koránu, který zakazuje uctívání čehokoliv jiného než jediného Boha – Alláha. Zapáleny byly i desítky tisíc rukopisů uložených ve starobylé knihovně. Nejstarší údajně pocházelyz 13. století.

Město Timbuktu, v minulosti významné centrum islámské kultury, se mělo stát hlavním městem plánovaného státu Azawad na severu Mali.

Poslední velké město na severu, Kidal, se spojencům podařilo získat ve středu. Do operace Serval se dosud zapojilo přibližně 3 500 francouzských vojáků a asi 2 900 vojáků Africké intervenční mise v Mali (především z Čadu, Nigérie, Toga a Burkiny Faso) s přispěním vojenské techniky a finanční podpory USA, Velké Británie, Kanady, Dánska a Belgie. V sobotu se do Mali vypravil také francouzský prezident Francois Hollande, aby vyjádřil podporu francouzským i maliským jednotkám a poděkoval jim za dosavadní podařený průběh operace. Je ale pravděpodobné, že francouzská vojska mají za sebou tu jednodušší část celé akce, a že jejich přítomnost v Mali ještě zdaleka není u konce.

Chci vědět více:

Časová osa