Meteorit nad Čeljabinskem

Doslova jako blesk z čistého nebe zapůsobila na překvapené pozorovatele páteční exploze meteoritu nad jižním Uralem. Tlaková vlna, která rozbila okenní tabulky v okruhu více než sta kilometrů a rozbořila přibližně tři tisícovky budov, zranila přes tisíc lidí. Většina z nich utrpěla jen lehké řezné rány, stav některých je ale vážný. Podle lékařů je na tom nejhůře žena, která si zlomila páteř, a musela být letecky přepravena do moskevské nemocnice. V oblasti navíc panují dvacetistupňové mrazy – hlavní prioritou je teď proto oprava zničených oken. Podle gubernátora by měla trvat nejdéle dva týdny. Celkové škody se odhadují na jednu miliardu rublů, tedy asi 630 milionů korun.

Úlomky vesmírného tělesa dopadly na oblasti Čeljabinskou, Ťumenskou, Sverdlovskou, Kurganskou a Baškortostán. U jezera Čebarkul, přibližně 70 kilometrů od Čeljabinska, byl objeven kráter o průměru 8 metrů. Ruští experti se shodují, že jde o unikátní jev. Petr Scheirich z Astronomického ústavu České akademie věd s nimi souhlasí. „Je to zajímavá událost. Jednalo se o celkem velké těleso – nejnovější odhady hovoří o 15 metrech, ale může to být někde od 10 do 15 metrů. Podobné planetky, které způsobily meteority, dopadly v letech 1997 a 2010, ale to byla tělesa menší než tohle.“

Autentické záběry si prohlédněte sami:

 

Průlety vesmírných těles

Jako téměř neuvěřitelná shoda okolností působí ve světle páteční události fakt, že jen několik hodin po explozi nad Čeljabinskem Zemi minul asteroid v historicky nejkratší vzdálenosti osmadvaceti tisíc kilometrů. Jeho průlet už ale odborníci očekávali a upozorňovali na něj předem. „Nikdy předtím jsme nemohli pozorovat asteroid této velikosti pohybující se tak blízko Zemi,“ prohlásil planetární geolog Ross Irwin. „Asteroid byl Zemi dokonce ještě blíže než geostacionární družice, které používáme ke komunikaci.“

Kráter objevený u jezera Čebarkul má přibližně osmimetrový průměr. Sem nejspíše dopadla největší část desetitunového meteoritu, který explodoval přibližně 40 kilometrů nad povrchem Země.

Irwin připomněl také tzv. tunguskou událost z roku 1908. Tehdy došlo ve výšce asi 5 až 10 kilometrů nad zemským povrchem k výbuchu kosmického tělesa. Exploze zasáhla přibližně dva tisíce kilometrů čtverečních v neobydlené oblasti Sibiře, kde zničila asi šedesát milionů (!) stromů. Vybuchlému vesmírnému tělesu se přezdívá tunguský meteorit, přestože se zde žádný odpovídající kráter nenašel.

Asteroidy ovšem nezajímají jen vědce. Například společnost Deep Space Industries jich plánuje využít k těžbě surovin. „Od úsvitu civilizace jsme z našeho živého světa těžili vše, co bylo zapotřebí. Nyní naše vědomosti můžeme přenést na neživé horniny plující vesmírem,“ uvádí na svých stránkách. „Kromě vody, vzduchu a pohonných hmot existují asteroidy obsahující větší množství zlata a platiny, než bylo dosud využito v celé historii lidské rasy.“