Benedikt XVI. v pondělí zaskočil celý svět,
když po oznámil svou rezignaci. Posledním papežem, který se své funkce
dobrovolně vzdal, byl Celestýn V. v roce 1294. Papežský stolec pak opustil ještě Řehoř XII. v roce
1415, který byl ale odvolán v době rozkolu v církvi. „Mé síly kvůli
pokročilému věku již nejsou vyhovující pro adekvátní výkon úřadu,“ pronesl
šestaosmdesátiletý Benedikt, vlastním jménem Joseph Ratzinger, který stál
v čele katolické církve necelých 8 let. Jeho rozhodnutí bylo ve světě
přijato s velkým překvapením a obdivem. Jak ale upozornil generální
sekretrář České biskupské konference Tomáš Holub, Benedikt XVI. už po svém
zvolení v roce 2005 prohlásil, že nebude-li schopen naplno vykonávat svůj
úřad, odstoupí. Nový nástupce, o jehož jméně se vzápětí začalo diskutovat, bude
nejspíše zvolen už do začátku velikonočních svátků.
„Takové rozhodnutí je známkou velké odvahy a odhodlání,“
uvedl mluvčí Vatikánu Federico Lombardi. A jeho slova opakují církevní
představitelé, politikové i diplomaté po celém světě. Někteří dodávají, že
Benedikt XVI., známý pro své konzervativní postoje, se nakonec odhodlal
k velmi přelomovému kroku. Přání, aby funkce hlavy církve mohly být
vykonávány naplno, převážily nad osobními zájmy. Georg Ratzinger, Josephův
bratr, médiím sdělil, že lékaři papeži kvůli jeho artritidě a srdečním arytmiím
doporučili omezit nebo úplně ukončit zámořské cesty, a že Joseph svou rezignaci
vážně zvažoval už několik měsíců. On a papežův soukromý sekretář, arcibiskup
Georg Gaenswein, byli pravděpodobně jediní, kdo o Josephově rozhodnutí věděli
s předstihem.
Nová tvář katolické církve
Svůj post současný papež oficiálně opustí 28. února
v osm hodin večer. Pak nastane období tzv. uprázdněného papežského stolce
(sede vacante) do doby, než se v Sixtinské kapli sejde konkláve –
volební sbor 108 kardinálů mladších 80 let. Novým papežem je zvolen kandidát,
pro kterého hlasuje více než dvě třetiny kardinálů – v tomto případě tedy
musí obdržet 73 hlasů. Po celou dobu konkláve kardinálové neopouštějí
Sixtinskou kapli – volba může trvat den, ale i týdny. Vždy jde o vnitřní souboj
názorových skupin uvnitř církve o jejím dalším směřování. Tentokrát se největší
spekulace točí okolo možného zvolení neevropského kandidáta. Agentura Reuters
uvádí, že z 1,2 miliardy katolických věřících jich je v Evropě
pouhých 25% - zatímco například v Latinské Americe se jedná o celých 42%.
„Budoucnost katolické církve není v Evropě,“ nechal se slyšet švýcarský
kardinál Kurt Koch.
 |
| Kdyby volba papeže závisela na sázkových kancelářích, vítěz by byl jasný – stal by se jím čtyřiašedesátiletý Ghaňan Peter Turkson, který by byl zároveň prvním papežem černé pleti. Rozhodnutí ale náleží konkláve – a často se od původních očekávání liší. |
Debatu rozproudila také možnost zvolení prvního černošského
papeže v historii svatého stolce. Hovoří se zejména o čtyřiašedesátiletém
Peteru Turksonovi z Ghany – současném vedoucím Papežské rady pro
spravedlnost a mír. Jak ale připomněl i mluvčí České biskupské konference
Martin Horálek: favorizovaní kandidáti se v historii obvykle stali
poraženými a do čela církve se nakonec postavili ti, o nichž se mluvilo méně.
Sám Benedikt XVI. budoucí volbu nechce nijak ovlivňovat. Než se tedy nad
Vatikánem objeví bílý dým značící úspěšnou volbu, bude se svět muset spokojit
s nejistými spekulacemi.
 |
Population Reference Bureau uvádí na
svých stránkách graf měnící se demografie římských katolíků. Pokud by původ
papeže měl odrážet původ největšího počtu světových katolíků, zvolen by byl
nejspíše Odilo Scherer, arcibiskup diecéze brazilského Sao Paula, nebo současná
hlava Kongregace pro východní církve - Argentiec s italskými kořeny
Leonardo Sandri.
|
Chci vědět více:
Žádné komentáře:
Okomentovat