12. summit Organizace islámské spolupráce v Káhiře,
kterého se účastnili zástupci 57 států, se zabýval především krizemi
v Sýrii a v Mali. Kromě jiného ale přinesl sblížení vztahů mezi
tradičními rivaly muslimského světa – šíitským Íránem a sunnitským Egyptem.
Mahmúd Ahmadínežád přijel do Egypta jako vůbec první íránský prezident od
revoluce v roce 1979. A rovnou svému egyptskému protějšku Muhamadu Mursímu
nabídl strategické spojenectví a finanční půjčku. Zásadní rozpory ovšem trvají
dál – Ahmadínežád s Mursím se například zcela rozcházejí v pohledech
na syrskou otázku.
Zatímco Írán je dlouhodobým spojencem syrského
režimu Bašára Asada, Egypt podporuje snahy o jednotnou syrskou opozici a o nové
rozdělení moci v zemi. „Lid nakonec vždy přežije,“ řekl prezident Mursí
k situaci v Sýrii. „Ty, kteří své osobní zájmy nadřadí zájmům lidu,
čeká odchod.“ A podobný názor zastává i Saúdská Arábie, jejíž korunní princ
Alman ibn Abdal Azíz označil kroky syrského režimu za „ohavné zločiny,
k nimž nelze mlčet.“ Na adresu Íránu navíc dodal, že „podpora, kterou
jisté země poskytují syrskému režimu, nepřispívá k řešení problému.“ A že
je Ahmadínežád většinou Syřanů skutečně vnímán jako nepřítel revoluce dokazuje
i úterní incident, kdy se před prezidentovou plánovanou návštěvou káhirské
mešity jeden Syřan pokusil hodit po něm botu. Ani u nás se nejedná právě o
přátelské gesto, ale v muslimském světě jde o výraz hrubé urážky. O dva
dny později byl napaden znovu, tentokrát egyptským občanem. Naštěstí pro
íránského prezidenta zasáhla v obou případech včas a rázně jeho ochranka.
Vlastní potíže
Írán i Egypt se nezabývají jen vzájemnými vztahy a
protichůdnými postoji k syrské občanské válce – oba prezidenti se potýkají
s vlastními krizemi. Prezident Mursí čelí v Egyptě mohutným protestům
– opozice ho viní ze zrazování myšlenek revoluce. V pátek vyšly znovu do
ulic egyptských měst tisíce protestujících, policie proti nim použila slzný
plyn. Podle ministerstva zdravotnictví bylo nejméně 28 lidí zraněno. Rozzlobený
dav v Káhiře házel kamení a zápalné lahve na zdi prezidentského paláce.
 |
| Arabské jaro z roku 2011 má stále ještě důrazné dozvuky. Protesty pokračují i v Egyptě – prezident Muhamad Mursí je obviňován ze zrady ideálům revoluce. |
Odpůrci Mahmúda Ahmadínežáda zase obviňují íránskou vládu z podílu na bombových útocích na exilový tábor íránských disidentův Iráku. V sobotu totiž na tábor poblíž iráckého letiště dopadlo několik raket, které zabily šest lidí nesouhlasících s Ahmadínežádovým režimem. Další byli zraněni. Na Írán jsou navíc kvůli jeho jadernému programu uvaleny mezinárodní sankce, které postupně stahují zemi do stále větší ekonomické krize. Spolu s růstem nezaměstnanosti tato situace vytváří podhoubí pro protizápadní nálady mezi běžnými Íránci.
V davu stovek tisíc příznivců íránské vlády, které v neděli prošly Teheránem, aby oslavily výročí íránské revoluce z roku 1979, se objevovaly i transparenty hlásající „smrt Americe“ nebo „smrt Izraeli“ I takovými hesly se oslavuje revoluce, která před čtyřiatřiceti lety svrhla západem podporovaného šáha z dynastie Páhlaví z íránského trůnu. A Ahmadínežád těchto nálad dokáže patřičně využít. „Írán se stal jadernou zemí a tak jsou nepřátelé Íránu nešťastní,“ volal v neděli před jásajícími davy.
Žádné komentáře:
Okomentovat