„Otázkou není, kdo bude sestavovat vládu, ale s kým
půjde Netanjahu do koalice,“ prohlásil ještě před úterními volbami předseda
radikální pravicové strany Židovský domov, Naftali Bennett. Nejsilnější
pravicová strana Likud současného premiéra Benjamina Netanjahua skutečně
zvítězila, ale její úspěch nebyl zdaleka tak drtivý, jak se předpokládalo.
Likud, který kandidoval společně se stranou Israel Beitenu (Izrael je náš
domov) kontroverzního exministra zahraničí Liebermanna, obsadil 31 křesel – a
to je o 11 méně, než v předchozích volbách. Ty úterní přitom současná
vláda záměrně vyvolala předčasně, aby podpořila postavení pravicových stran
v zemi. Nečekaný úspěch středových a levicových stran ale její záměry
narušil.
Rozdělení na pravici a levici je v Izraeli spíše než
ekonomickými otázkami tradičně určeno postojem k Palestincům. Pravá část
politického spektra se vyznačuje nižší mírou tolerance vůči palestinským
otázkám a vesměs agresívnější rétorikou. Mezi většinovými izraelskými voliči
nicméně téma mírového procesu nehraje tak zásadní roli. Také důležitost postoje
k údajné íránské jaderné hrozbě se v západních zemích často přeceňuje –
jak upozornil zpravodaj Českého rozhlasu v Jeruzalémě Břetislav Tureček, toto
téma před volbami zajímalo pouhých 10% voličů. A že Izraelci slyší spíše na sliby
řešení rostoucí nezaměstnanosti nebo na omezení vlivu náboženských stran na
vládní politiku, potvrdil i výsledek voleb. Nečekaný úspěch, který se ale
v izraelské politice mnohokrát ukázal vrtkavým, slaví středová strana Yesh
Atid (Budoucnost existuje).
Kdo je kdo v izraelských volbách
Společná kandidatura nejsilnější pravicové strany Likud,
jejímž předsedou je současný premiér Benjamin Netanjahu, a Izrael Beitenu
(překládáno jako Izrael je náš domov), kterou vede bývalý ministr zahraničí
Avigdor Lieberman. Blok se hlásí k židovskému nacionalismu a sionismu a
vyznačuje se mimo jiné tvrdou politikou vůči izraelským Arabům. Netanjahu,
který bude vládu sestavovat už potřetí, se vyjádřil, že bude usilovat o co
nejširší koalici.
Židovský domov (Habadit Hayehudi)
Právě z úspěchu Židovského domova panovaly před volbami
největší obavy. Jedná se totiž o ultra-nacionalistickou, nábožensky a
sionisticky vyhraněnou stranu, jejímž předsedou je Naftali Bennett. Kromě toho,
že Bennett zásadně odmítá vznik Palestinského státu na území, které podle něj patří
výhradně a po právu Izraeli, netají se také svými záměry anektovat většinu
okupovaných palestinských území.
Budoucnost existuje (Yesh Atid)
Sekulární středová strana, kterou teprve loni založil populární
rozhlasový novinář Jair Lapid, se ziskem 19 mandátů stala překvapením voleb. Na
Lapidovi teď leží klíčové rozhodnutí, zda se přidá do Bibiho koalice, nebo vytvoří silný opoziční
blok. Jedním z důležitých bodů jeho programu je omezení vlivu náboženských
stran na politiku v Izraeli, což bylo pravděpodobně zásadním, ač ne
jediným, důvodem jeho úspěchu. Rozpor mezi sekulárními a náboženskými Židy
totiž v Izraeli existuje dlouhodobě, a do budoucna se nejspíš bude nadále
prohlubovat. |
| Strana Budoucnost existuje pod vedením Jaira Lapida obsadila ve stodvacetičlenném Knessetu ziskem 19 mandátů nečekané 2. místo. |
Strana práce (Labour)
Tradičně nejsilnější izraelská levicová strana, která se
spolu s Likudem drží na izraelské politické scéně už několik desetiletí.
Členem této sociálně demokratické strany byl dlouhou dobu i současný prezident
Šimon Peres, nebo například nedávno odstoupivší ministr obrany Ehud Barak.
Za zmínku stojí i liberální středo-levá strana Kadima.
V letošních volbách dosáhla pouze na dva mandáty, přičemž ještě
v roce 2006, tedy rok po svém založení, se ziskem 26 křesel stala
nejsilnější izraelskou politickou sranou. Na příkladě této strany lze dobře
vidět vrtkavost úspěchu v izraelské politice a je tak snazší pochopit
nejistotu budoucího vývoje Lapidovy partaje.
Šas, jinak nazývaná Sefardští strážci Tóry, je dlouhodobě
nejsilnější náboženskou sionistickou stranou. Její program je silně ovlivněn
halachou (židovským náboženským právem), klade důraz na zachovávání „židovského
charakteru státu Izrael“. Jejím současným předsedou je Eli Lišaj, známý mimo
jiné svým výrokem, že „homosexualita je nemoc.“
Chci vědět více:
Žádné komentáře:
Okomentovat