Obamovo druhé období

„Já, Barrack Hussein Obama, slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit Ústavu Spojených států. K tomu mi dopomáhej Bůh.“

Těmito slovy složil Barrack Obama v pondělí 21. ledna veřejně prezidentský slib pro druhé období své vlády. Jaké bylo to první? A co od něho můžeme čekat teď, kdy už není omezen vyhlídkou na příští volební kampaň?

Před čtyřmi lety přebíral Barrack Obama otěže nejmocnější země světa po republikánu Georgi Bushovi. Do Bílého domu se tak nastěhoval vůbec první černoch v historii USA. Slib stát se nadstranickým prezidentem stmelujícím Ameriku se mu dodržet nepodařilo – do druhého volebního období rozhodně nevstoupil s nijak ohromující podporou veřejnosti a jeho vítězství ve volbách bylo zčásti způsobeno slabou osobností protikandidáta Mitta Romneyho.

Mezi nejvýraznější kroky jeho administrativy patří prosazení zásadní reformy zdravotnictví, která vyvolala velkou vlnu kritiky zejména v republikánských řadách. Za úspěch lze ale rozhodně považovat stažení vojáků z Iráku a samozřejmě likvidaci vůdce teroristické skupiny Al-Káida, Usámy bin Ládina, kterou Amerika vyslala jednoznačný vzkaz teroristickým skupinám po celém světě. V oblasti zahraniční politiky připomeňme i podepsání smlouvy START o omezení počtu strategických jaderných zbraní s tehdejším prezidentem Ruska Dimitrijem Medveděvem. Od poloviny prvního funkčního období už ale Obama nemá za zády demokratickou většinu ve Sněmovně reprezentantů, což značí, že s prosazováním nových témat to v následujících letech nebude mít tak lehké.

Naše možnosti jsou neomezené

V příštím období se bude staronový prezident navíc nucen potýkat s ohromným státním dluhem ve výši 16,4 bilionů dolarů a téměř osmiprocentní nezaměstnaností. Což jsou fakta, která poměrně jednoznačně signalizují špatný stav americké ekonomiky. Přesto byla hlavním poselstvím jeho inauguračního projevu naděje na novou a lepší dobu, která se před Spojenými státy otevírá. Slova o tom, že Amerika je stále ještě nejmocnější zemí světa, a že díky sdílenému systému hodnot, vlastních celému národu, jsou její možnosti neomezené, se bezpochyby poslouchají dobře, a rozhodně mnohým vlévají novou sílu do žil. Praxe bude, jak už to tak bývá, záležitostí problematičtější.

„Amerika zůstane kotvou silných spojenectví v každém koutu světa. Nikdo nemá větší zájem na mírovém světě, než jeho nejsilnější země.“

Obama zdůraznil boj proti globálnímu oteplování a snahu o mírové řešení konfliktů. V této souvislosti zmiňme plánované úplné stažení amerických vojáků z Afghánistánu do roku 2014. Na domácí úrovni pak lze očekávat revizi daňových zákonů, reformu přistěhovalectví (v USA se s 11 miliony nelegálních imigrantů jedná o mimořádně závažnou otázku), změny ve volebním i vzdělávacím systému nebo zákon o kontrole přístupu ke zbraním. Poslední téma, které prezident v minulosti ponechával stranou, nyní podléhá intenzivní diskusi. V americké i světové společnosti ji znovu vyvolal prosincový masakr na základní škole v Newtonu. Proti Obamovi stojí silná lobby Národní střelecké asociace, ale i jiných skupin a velké části veřejnosti. Kromě prostého faktu, že každý zákaz znamená určité omezení svobody, upozorňují odpůrci především na to, že beze zbraní bude zároveň obtížnější bránit se nebezpečným jedincům, kteří si cestu k agresivním činům pravděpodobně najdou tak jako tak.

V souvislosti s problémem dostupnosti zbraní v USA zveřejnila Národní střelecká asociace video, v němž upozorňuje na to, že Obamovy děti jsou ve škole chráněny bodyguardy, zatímco ostatním toto „privilegium“ dopřáno není. Klip vyvolal v Bílém domě nesouhlasné reakce především kvůli využití Obamových dětí k politické kampani. Názor si nicméně můžete udělat sami.

Na post ministra zahraničí Obama navrhl Johna Kerryho, který by měl ve funkci nahradit Hillary Clintonovou. Ministerstvo obrany pak plánuje obsadit veteránem z války ve Vietnamu, Chuckem Hagelem, který u některých vyvolává kontroverze kvůli svým návrhům na přímé rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu či na vyjednávání s palestinským Hamasem. Hnutí Hamas je na seznamu teroristických organizací nejen ve Spojených státech a v Izraeli, ale například i v EU nebo Japonsku.